Komentovaný zákon o metrologii
Tento komentář provede čtenáře zákonem o metrologii, ze kterého se celá metrologická legislativa odvíjí, a zároveň mu nabídne v případě činností, jež jej zvláště zaujmou, přechod na odbornou stránku tohoto webu, která se příslušnou specifickou problematikou detailně zabývá. Náležitosti upravované zákonem jsou zde uspořádány v jiném logickém sledu, než je tomu v zákoně, jak byl vydán ve sbírce zákonů, což by podle názoru zpracovatele mohlo přispět zájemci k orientaci v metrologické legislativě. Pro úplnost je tento průvodce v některých pasážích doplněn dalšími informacemi a komentáři.
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, je základním metrologickým předpisem právního řádu České republiky. Řadu detailů k ustanovením zákona řeší zejména jeho průřezová prováděcí vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření.
Certifikované referenční materiály
Subjekty v národním metrologickém systému ČR
Některá obecná a závěrečná ustanovení zákona
Úvodní obecná ustanovení
působnost a účel zákona
Účelem zákona je úprava práv a povinností fyzických osob, které jsou podnikateli, a právnických osob dále souhrnně nazývaných subjekty a orgánů státní správy, a to v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření.
Některá ustanovení se dotýkají také práv a povinností nepodnikajících fyzických osob.
měřicí jednotky
Subjektům a orgánům státní správy je stanovena povinnost používat základní měřicí jednotky, jejich označování, násobky a díly, a ostatní jednotky a jejich označování, definice, násobky a díly, přičemž všechny potřebné detaily této problematiky stanovuje prováděcí vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování. Dovoleno je v mezinárodním styku použít i jiné měřicí jednotky, pokud odpovídají mezinárodním obchodním zvyklostem. Základní jednotky jsou v tomto zákoně taxativně vyjmenovány včetně definic.
Prostředek sloužící k určení hodnoty měřené veličiny se nazývá měřidlo.
návaznost měřidel
Zákon o metrologii definuje pojem návaznost měřidel jako zařazení daných měřidel do nepřerušené posloupnosti přenosu hodnoty veličiny počínající etalonem nejvyšší metrologické kvality pro daný účel. Proces návaznosti etalonů a pracovních měřidel je nazýván kalibrací, proces návaznosti stanovených měřidel v podobě a rozsahu úkonu státní správy je nazýván ověřením.
Při kalibraci pracovního měřidla se jeho metrologické vlastnosti porovnávají zpravidla s etalonem, popřípadě lze použít certifikovaný nebo ostatní referenční materiál za předpokladu dodržení zásad návaznosti měřidel. Při kalibraci etalonu se jeho metrologické vlastnosti porovnávají zpravidla s etalonem vyššího řádu (blíže v dalším textu).
Ověřením stanoveného měřidla se potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti (blíže v dalším textu).
kategorie měřidel
Zákon dělí měřidla do kategorií, kterými jsou etalony, pracovní měřidla stanovená (stanovená měřidla), pracovní měřidla nestanovená (pracovní měřidla), certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály, pokud jsou určeny k funkci etalonu nebo stanoveného nebo pracovního měřidla.
pochybnosti o kategorii měřidel
Jestliže jsou pochybnosti o zařazení měřidla do některé z uvedených kategorií měřidel (např. dojde-li v této věci ke sporu), rozhodne o zařazení do kategorie Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).
Důležitým, ale pouze výjimečně využívaným zmocněním je, že ÚNMZ může na žádost uživatele měřidla vyjmout měřidlo z působnosti státní metrologické kontroly měřidel, podmínkou však je, že musí jít o měřidlo specifického určení a že musí být stanoveno období, na jaké je měřidlo z této působnosti vyňato.
Etalony
etalony
Etalon měřicí jednotky anebo stupnice určité veličiny je měřidlo sloužící k realizaci a uchovávání této jednotky nebo stupnice a k jejímu přenosu na měřidla nižší přesnosti.
etalony → státní etalony
V rámci této kategorie měřidel definuje zákon státní etalony jako ty etalony, které mají pro příslušný obor měření nejvyšší metrologickou kvalitu ve státě. Tyto etalony schvaluje ÚNMZ, který stanoví způsob jejich tvorby, uchovávání a používání. Za jejich tvorbu, rozvoj a udržování odpovídá stát. Státní etalony uchovává ČMI nebo oprávněné subjekty, které ÚNMZ pověřil k této činnosti. K ochraně státních etalonů může být zřízeno v okolí jejich uchovávání ochranné pásmo.
etalony → hlavní etalony
Podskupinou kategorie etalonů jsou hlavní etalony; tyto etalony tvoří základ návaznosti měřidel u subjektů a podléhají povinné kalibraci prováděné v ČMI nebo akreditované kalibrační laboratoři, popřípadě v zahraničním subjektu, které zaručují srovnatelnou metrologickou úroveň.
etalony → uvedení na trh
Prvotní kalibraci dovážených etalonů zajišťuje jejich uživatel, pokud již nebyla zajištěna dovozcem nebo zahraničním výrobcem.
etalony → používání
Lhůtu následující kalibrace hlavního etalonu stanoví uživatel tohoto hlavního etalonu podle metrologických a technických vlastností, způsobu a četnosti používání hlavního etalonu. Je-li ČMI požádán o kalibraci hlavního etalonu v oboru měření, ve kterém jsou vyhlášena stanovená měřidla, je povinen ji buď provést, anebo může tuto kalibraci zprostředkovat v zahraničí.
Stanovená měřidla
stanovená měřidla
Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu (ministerstvo) stanoví k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam v závazkových vztazích (například při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb, nebo při určení výše náhrady škody, popř. jiné majetkové újmy), pro stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní, pro ochranu zdraví, pro ochranu životního prostředí, pro bezpečnost při práci, nebo při ochraně jiných veřejných zájmů. Seznam druhů měřidel, která jsou podle tohoto zákona stanovenými a některá ustanovení s tím související naleznete ve vyhlášce č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.
schvalování typů měřidel
Tato vyhláška zároveň také stanovuje druhy měřidel, která podléhají povinnosti schvalování jejich typu.
Schválení typu měřidla nebo jeho zamítnutí musí být provedeno nejpozději do 90 dnů od dodání vzorku měřidla, v případě provedení výkonu u výrobce od prvního úkonu ČMI; nemůže-li ČMI ve stanovené lhůtě rozhodnout, je povinen účastníka řízení o tom uvědomit s uvedením důvodu a stanovit náhradní lhůtu.
schvalování typů měřidel → tuzemsko
Schvalování typů měřidel provádí podle zákona o metrologii ČMI. Při tomto procesu ČMI zjišťuje, zda měřidlo bude schopno plnit funkci pro kterou je určeno. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud je měřidlo v souladu s požadavkem stanoveným opatřením obecné povahy. Některé detaily postupu schvalování typu jsou stanoveny vyhláškou č. 262/2000 Sb. Na základě technických zkoušek a dalších zjištění vydá ČMI certifikát a přidělí značku schválení typu, kterou musí výrobce (až na výjimky) umístit na každém exempláři předmětného typu měřidla. Platnost certifikátu o schválení typu měřidla zaniká uplynutím deseti let od data jeho vydání (tuto lhůtu může ČMI na žádost prodloužit o dalších deset let). Po vypršení platnosti certifikátu o schválení typu již nelze měřidlo jako stanovené uvádět na trh. Tato skutečnost však nemá souvislost s oprávněním měřidlo dříve vyrobené, řádně uvedené na trh (a do používání) a splňující příslušné metrologické a technické požadavky v praxi jako stanovené používat.
Zákon myslí i na případy, kdy je nezbytné platnost certifikátu o schválení typu pozastavit nebo dokonce zrušit, například proto, že se ukáže, že měřidlo odpovídající schválenému typu vykazuje v provozu závadu, která způsobuje, že měřidlo je pro zamýšlené použití nevhodné.
Pro měřidla, na něž se vztahuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (NAWI) nebo Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh (MID), je schvalování typu nahrazeno procesem posuzování shody. Zákon k tomu uvádí, že jeho ustanovení týkající se schválení typu se nepoužijí, pokud zvláštní právní předpis stanoví jinak, např. zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh.
Schvalování typu „dodatečně“ nepodléhají měřidla, která jsou již v používání a jsou nově zařazena do kategorie stanovených měřidel.
schvalování typů měřidel → dovoz
Nově dovážené typy stanovených měřidel taktéž podléhají povinnému schvalování typu, přičemž se obdobně uplatní výše uvedené principy a požadavky. Žádost o schválení typu dovezeného měřidla podává k ČMI ten, kdo uskutečňuje dovoz, pokud již nebyl typ schválen na žádost zahraničního výrobce.
Také při dovozu v případě, kdy EU vydala směrnici nového přístupu, je schvalování typu nahrazeno procesem posuzování shody se směrnicí. Také k problematice postupu při uvádění stanovených měřidel na trh v takovém případě jsou k dispozici další detailní informace.
ČMI je oznámeným subjektem k posuzování shody měřidel v tomto smyslu (váhy s neautomatickou činností ve smyslu nařízení vlády 121/2016 Sb. a měřidla ve smyslu nařízení vlády 120/2016 Sb.) a z tohoto titulu poskytuje příslušné metrologické výkony.
Pokud bylo měřidlo, které je v ČR stanoveným měřidlem a podléhá povinnosti schválení typu (nejedná se tedy o EHS schvalování typu ani o posuzování shody) vyrobeno a uvedeno do oběhu v některém z členských států EU (nebo ve státě EHP nebo ve smluvním státě) a stalo se tak v souladu s příslušnými předpisy tohoto státu, uznávají se výsledky metrologických zjištění provedených v tomto státě, pokud zaručují metrologickou úroveň, jakou vyžaduje právní úprava v ČR, a pokud tyto výsledky jsou k dispozici ČMI.
ověřování měřidel
Ověřením stanoveného měřidla se potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud měřidlo vyhoví zkouškám určeným pro ověřování opatřením obecné povahy.
Ověřovat stanovená měřidla jsou oprávněni ČMI a v rozsahu své autorizace (specifikovaném v rozhodnutí ÚNMZ o autorizaci) autorizovaná metrologická střediska (AMS). Ověřené stanovené měřidlo opatří ČMI nebo AMS úřední značkou nebo vydá ověřovací list anebo použije obou způsobů. Grafickou podobu úřední značky a náležitosti ověřovacího listu stanoví ministerstvo vyhláškou č. 262/2000 Sb. Logicky k tomu zákon zakazuje poškozování nebo pozměňování platných úředních značek.
Za úřední značku prvotního ověření podle tohoto zákona se považuje také označení shody a zajišťovací značky výrobce, umístěné na stanoveném měřidle, které bylo uvedeno na trh podle zvláštního právního předpisu (např. podle nařízení vlády č. 120/2016 Sb., 121/2016 Sb. či 54/2015 Sb.).
Před uvedením stanovených měřidel do oběhu má jejich výrobce a po provedení opravy těchto měřidel opravce povinnost zajistit jejich ověření.
ČMI je zákonem o metrologii, jak je výše uvedeno, zmocněn k ověřování stanovených měřidel.
ověřování měřidel → dovoz
Prvotní ověření dovážených stanovených měřidel zajišťuje jejich uživatel, pokud již nebylo zajištěno dovozcem nebo zahraničním výrobcem nebo pokud nejde o druh měřidel, která jsou na trh uváděna cestou posuzování shody. Pokud měřidlo bylo vyrobeno a uvedeno do oběhu v některém z členských států EU (nebo EHP nebo ve smluvním státě ČR), a to v souladu s příslušnými předpisy tohoto státu, a v ČR podléhá požadavku na prvotní ověření, uznávají se výsledky metrologických zjištění provedených v tomto státě, pokud zaručují metrologickou úroveň, jakou vyžaduje právní úprava v ČR, a pokud tyto výsledky jsou k dispozici ČMI.
Navíc však se taková měřidla považují za měřidla, jež jsou platně prvotně ověřena, aniž by musela být označena českou úřední značkou (tedy jsou označena národní značkou příslušného členského státu uvedení na trh).
Ustanovení tohoto zákona týkající se prvotního ověřování se nepoužijí, pokud zvláštní právní předpis (jímž je míněn zákon o technických požadavcích na výrobky) stanoví jinak.
ČMI je oznámeným subjektem k posuzování shody měřidel v tomto smyslu (měřidla ve smyslu nařízení vlády 120/2016 Sb. a váhy s neautomatickou činností ve smyslu nařízení vlády 121/2016 Sb.) a v oblasti posuzování shody poskytuje příslušné metrologické výkony.
Určitým problémem ve vztahu k platnosti prvotního ověření stanoveného měřidla provedeného v jiném členském státě EU jsou pochybnosti dovozců i uživatelů měřidel, zda je skutečně dosahováno metrologické úrovně vyžadované v ČR (viz výše). Obdobně jako v případě schválení typu v jiném členském státě EU zavedl ČMI jako reakci na zájem dovozců a uživatelů stanovených měřidel a kontrolních orgánů službu zaevidování zahraniční značky prvotního ověření stanovených měřidel uváděných na trh a do používání v ČR. Výstupem této služby je zveřejnění zaevidované zahraniční značky prvotního ověření na webu ČMI a vydání dokumentu deklarujícího dosažení vyžadované metrologické úrovně.
ověřování měřidel → následné ověření
Následné ověření stanoveného měřidla provedené mimo ČR není pro použití v ČR platné; zákon ani nedává možnost je zlegalizovat. Ani následné ověření provedené v ČR nemá platnost v jiném členském státě EU.
používání stanovených měřidel
Stanovených měřidel může být používáno pro daný účel jen po dobu platnosti provedeného ověření. Novému ověření však tato měřidla již nepodléhají, pokud prokazatelně přestala být užívána k účelům, pro které byla vyhlášena jako stanovená. ČMI je oprávněn zjišťovat u uživatelů plnění povinností předkládat stanovená měřidla k ověření. Zjistí-li, že je používáno stanovené měřidlo bez platného ověření, měřidlo zaplombuje nebo zruší úřední značku.
ČMI může povolit krátkodobé používání stanoveného měřidla v době mezi ukončením jeho opravy a ověřením s omezením této doby. Toto ustanovení je plošně uplatňováno v případě vah s neautomatickou nebo automatickou činností, výdejních stojanů na pohonné hmoty, měřicích sestav taxametrů vozidel taxislužby a procesních plynových chromatografů pro stanovení energetické hodnoty zemního plynu; u těchto měřidel po provedení servisu či opravy označí a zajistí registrovaný opravce stanovené měřidlo přidělenými značkami na místech určených k umístění úřední značky; takto označené měřidlo lze používat jako stanovené po dobu 30 dnů od ukončení servisního zásahu či opravy. V této době musí být zajištěno ověření; pokud se to nestane, nesmí být měřidlo po této lhůtě používáno jako stanovené. K této věci vydal ČMI závazné opatření. S tímto plošným povolením je seznámen i dozorový orgán, kterým je ČOI. U jiných druhů měřidel se v této věci rozhoduje individuálně.
Subjekty (uživatelé stanovených měřidel) jsou povinny vést evidenci používaných stanovených měřidel podléhajících novému ověření s datem posledního ověření a předkládat tato měřidla k ověření.
V případě, že dojde ke změně lhůty platnosti ověření, jak je stanovována příslušnou vyhláškou stanovující druhy měřidel k povinnému ověřování a schvalování typu (vyhláška č. 345/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zůstávají lhůty stanovené podle původní podoby právní úpravy v platnosti až do prvního ověření měřidla za účinnosti nové podoby právní úpravy. Od tohoto ověření měřidla začínají běžet lhůty stanovené podle nové právní úpravy.
Jestliže uživatel měřidla používá měřidlo, které je nově zařazeno jako stanovené, je povinen přihlásit je k ověření nejpozději do 90 dnů od jeho stanovení (tedy od data účinnosti nového zařazení příslušného druhu měřidel mezi měřidla stanovená). Do ukončení ověřovacího řízení může být takovém případě měřidlo předběžně používáno jako stanovené.
Opravy (servis) stanovených měřidel, popřípadě jejich montáž (instalaci do místa používání), jsou oprávněny provádět pouze subjekty registrované k této činnosti u ČMI. Další detaily pro tuto oblast stanovuje v rámci právní úpravy vyhláška č. 262/2000 Sb.
používání stanovených měřidel → zpochybnění
U měřidel, pokud jsou používána za okolností, kdy nesprávným měřením mohou být významně poškozeny zájmy osob dotčených měřením, resp. jeho výsledky, je poškozená strana oprávněna vyžádat si jejich přezkoušení a vydání osvědčení o přezkoušení, jehož přílohou je zkušební protokol.. K této problematice lze nalézt řadu zajímavých informací na stránce časté dotazy. V některých případech může být vhodné, aby zpochybňované stanovené měřidlo bylo přezkoušeno ve stavu a místě používání (např. vodoměr); ČMI nabízí cestou svých pracovišť v Brně a v Praze možnost sjednat přezkoušení v místě instalace patního vodoměru, v případě tzv. bytového vodoměru pak metrologickou zkoušku s vydáním odborného metrologického posudku. Bližší informace o pracovišti v Praze lze nalézt zde, o pracovišti v Brně zase tady.
Certifikované referenční materiály
certifikované referenční materiály
Certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály jsou materiály nebo látky přesně stanoveného složení nebo vlastností, používané zejména pro ověřování nebo kalibraci přístrojů, vyhodnocování měřicích metod a kvantitativní určování vlastností materiálů.
Certifikované referenční materiály jsou materiály, jejichž složení nebo vlastnosti certifikoval ČMI nebo AMS, nebo byly opatřeny certifikátem vydaným akreditovaným výrobcem těchto referenčních materiálů. Certifikací referenčního materiálu se potvrzuje hodnota jedné nebo více vlastností materiálu nebo látky uvedené v certifikátu. O certifikaci referenčního materiálu se vydává certifikát - náležitosti certifikátu stanoví ministerstvo vyhláškou č. 262/2000 Sb. a která obsahuje a upravuje řadu dalších náležitostí pro tuto oblast. Výrobcům nebo dovozcům, kteří certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály uvádějí do oběhu, stanovuje zákon povinnost uvést v dokumentaci jejich metrologické charakteristiky.
Výrobce certifikovaného referenčního materiálu má před jeho uvedením do oběhu povinnost předložit referenční materiál k certifikaci, pokud sám na základě svojí akreditace materiály certifikátem nevybaví. Certifikaci dovážených referenčních materiálů, určených jako certifikované referenční materiály, zajišťuje jejich uživatel, pokud již nebylo zajištěno dovozcem nebo zahraničním výrobcem nebo akreditovaným výrobcem.
Pro ověřování stanovených měřidel nebo kalibraci hlavních etalonů se používají certifikované referenční materiály. Pokud však nelze z technických důvodů použít certifikované referenční materiály, je možno použít ostatní referenční materiály.
Pracovní měřidla
pracovní měřidla
Pracovní měřidla jsou měřidla, která nejsou etalonem ani stanoveným měřidlem.
pracovní měřidla → uvedení na trh
S účinností novely č. 85/2015 Sb., tj. od 1. 4. 2015, přestala platit povinnost výrobců a opravců pracovních měřidel a etalonů zajistit jejich prvotní kalibraci. Prvotní kalibrace se tedy dostala do stejného režimu jako kalibrace „následné“, kde je veškerá odpovědnost ponechána na uživateli.
pracovní měřidla → používání
Jednotnost a správnost pracovních měřidel zajišťuje v potřebném rozsahu jejich uživatel kalibrací. K tomu zákon specifikuje uživateli oprávnění si stanovit způsob návaznosti svých pracovních měřidel, což je pojem, do jehož obsahu lze zahrnout výběr subjektu, který uživateli metrologické navázání měřidla provede, lhůty, ve kterých je toto navazování prováděno, jakož i kritéria shody skutečných metrologických parametrů měřidla s potřebami uživatele. To znamená mimo jiné, že uživatelé pracovních měřidel si návaznost těchto měřidel mohou zajistit sami pomocí svých hlavních etalonů, nebo u jiných tuzemských subjektů (například u ČMI) nebo zahraničních subjektů, které zaručují srovnatelnou metrologickou úroveň.
(ČMI poskytuje rozsáhlou řadu kalibračních služeb).
Hotově balené zboží
hotově balené zboží → balení
Hotově baleným zbožím se rozumí kombinace výrobku a obalu, do kterého je výrobek zabalen. Výrobek je hotově zabalen tehdy, pokud je bez přítomnosti kupujícího umístěn do jakéhokoli druhu obalu, přičemž množství zboží obsažené v obalu, vyjádřené jako objem nebo hmotnost, má předem stanovenou hodnotu (uvedenou na obale), kterou nelze změnit bez otevření nebo zjevného porušení obalu.
Ministerstvo může vyhláškou stanovit jmenovité objemy nebo hmotnosti hotově baleného zboží, může být uváděno na trh pouze v těchto jmenovitých objemech nebo hmotnostech. Upozorňujeme, že toto zmocnění se týká jakéhokoli hotově baleného zboží, tedy i zboží, které není označeno symbolem „e“.
Balírny a dovozci hotově baleného zboží jsou oprávněni uvést na trh zboží s označením „e“ (dále jen HBZ), pokud mají zaveden systém kontroly správnosti množství, zajišťující splnění požadavků stanovených vyhláškou včetně průkazné evidence četnosti a výsledků měření, písemně oznámí ČMI uvedení HBZ na trh a současně ČMI předají dokumentaci obsahující postupy výrobní kontroly množství zboží v balení, pokud jsou dodrženy dovolené odchylky obsahu hotově baleného zboží stanovené vyhláškou a pokud jsou na obalech hotově baleného zboží uvedeny údaje stanovené vyhláškou. Přehled vyhlášek detailněji řešících oblast HBZ naleznete v samostatném seznamu. Metrologickou kontrolu HBZ provádí ČMI, včetně opakovaných kontrol potvrzujících platnost osvědčení.
hotově balené zboží → dovoz
Dovozci jsou oprávněni uvést HBZ na trh za předpokladu, že Českému metrologickému institutu doložili, že zahraniční balírna splňuje požadavky stanovené v předchozím odstavci.
obaly pro hotově balené zboží
Výrobci lahví používaných jako odměrné obaly pro HBZ (dále jen lahví ) jsou oprávněni označit je symbolem „3“ pokud mají osvědčení o metrologické kontrole lahví vydané ČMI (kromě případů specifikovaných zákonem). Způsob a metody metrologické kontroly stanoví ministerstvo vyhláškou. Současně musí být dodrženy dovolené odchylky objemu lahví a výrobce uvádí na lahve identifikační označení stanovené vyhláškou č. 331/2000 Sb. Metrologickou kontrolu lahví provádí ČMI.
hotově balené zboží a obaly → distribuce
Distributor je povinen jednat tak, aby zabránil distribuci hotově baleného zboží nebo lahví označených symbolem „3“, které nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, týkající se jmenovitých objemů a hmotností, a povinných údajů uvedených na obalech HBZ a na lahvích označených symbolem „3“.
Subjekty v národním metrologickém systému ČR
subjekty v NMS
V další části zákon o metrologii specifikuje subjekty, které působí v rámci národního metrologického systému ČR (NMS).
ÚNMZ
V oblasti metrologie stanoví ÚNMZ program státní metrologie a zabezpečuje jeho realizaci, zastupuje ČR v mezinárodních metrologických orgánech a organizacích, zajišťuje úkoly vyplývající z tohoto členství a koordinuje účast státních orgánů a osob na plnění těchto úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv, autorizuje subjekty k ověřování stanovených měřidel, k certifikaci referenčních materiálů a k výkonu úředního měření (při zjištění nedostatků v plnění stanovených povinností může autorizaci odebrat), pověřuje oprávněné subjekty k uchovávání státních etalonů a kontroluje plnění stanovených povinností u všech těchto subjektů.
Dále ÚNMZ provádí kontrolu činnosti ČMI, kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem; poskytuje metrologické expertizy, vydává osvědčení o odborné způsobilosti, stanoví podmínky za účelem zajištění jednotného postupu subjektů pověřených uchováváním státních etalonů, autorizovaných metrologických středisek a subjektů pověřených výkonem úředního měření.
ÚNMZ zveřejňuje ve Věstníku ÚNMZ subjekty pověřené k uchovávání státních etalonů, autorizovaná metrologická střediska, subjekty autorizované pro úřední měření, informace o státních etalonech, seznamy certifikovaných referenčních materiálů a schválené typy měřidel.
ÚNMZ též oznamuje orgánům EU nebo příslušným orgánům smluvních států informace o subjektech pověřených ke schvalování typu měřidel a k ověřování měřidel.
ČMI
ČMI provádí metrologický výzkum a uchovávání státních etalonů včetně přenosu hodnot měřicích jednotek na měřidla nižších přesností, certifikaci referenčních materiálů, schvaluje typy stanovených měřidel a provádí ověřování stanovených měřidel a certifikaci referenčních materiálů, registruje subjekty pro opravy stanovených měřidel, popřípadě k provádění jejich montáží.
Dále ČMI provádí výkon státního metrologického dozoru u autorizovaných metrologických středisek, u subjektů autorizovaných pro výkon úředního měření, u subjektů, které vyrábějí nebo opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž, u uživatelů měřidel, provádí výzkum a vývoj v oblasti elektronické komunikace a podílí se na mezinárodní spolupráci v této oblasti, posuzuje shodu a provádí zkoušení výrobků v rozsahu udělených autorizací či akreditace podle právního předpisu upravujícího oblast technických požadavků na výrobky a posuzuje technickou způsobilost měřicích zařízení a technických zařízení pro využití v elektronických komunikacích, vydává opatření obecné povahy podle tohoto zákona, provádí metrologickou kontrolu hotově baleného zboží a lahví a poskytuje odborné služby v oblasti metrologie.
ČMI oznamuje orgánům EU nebo příslušným orgánům jiných smluvních států informace o vydání, změnách, zrušení nebo omezení certifikátů týkajících se schvalování měřidel.
Zaměstnanci ČMI jsou při plnění úkolů stanovených tímto zákonem oprávněni vstupovat do provozních prostorů a objektů kontrolovaných subjektů, požadovat potřebné informace, doklady a údaje i zajištění podmínek potřebných pro výkon uvedených funkcí. Vykazují se zvláštním průkazem, popřípadě pověřením ÚNMZ. Jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství, dodržovat zvláštní právní předpisy platné pro vstup do jednotlivých objektů.
AMS
Autorizovanými metrologickými středisky (AMS) jsou subjekty, které ÚNMZ na základě jejich žádosti autorizoval k ověřování stanovených měřidel nebo certifikaci referenčních materiálů po prověření úrovně jejich metrologického a technického vybavení ze strany ČMI a po prověření kvalifikace odpovědných zaměstnanců, která je doložena certifikátem způsobilosti vydaným akreditovanou osobou (taktéž ČMI má zřízenu takovou osobu, Certifikační orgán pro certifikaci personálu) nebo osvědčením o odborné způsobilosti vydaným ÚNMZ. Pro účely autorizace může být využito zjištění prokázaných při akreditaci. Náležitosti žádosti o autorizaci a podmínky pro autorizaci stanoví ministerstvo vyhláškou č. 262/2000 Sb. (kterou naleznete na některém z výše uvedených odkazů). Na udělení autorizace není právní nárok. ÚNMZ přiděluje AMS (popřípadě odnímá) úřední značku pro ověření měřidla. V rozhodnutích a osvědčeních je AMS povinno uvést svůj název a připojit k podpisu otisk razítka AMS. Jiné subjekty než ty, které jsou k tomu autorizovány, nejsou oprávněny užívat označení autorizované metrologické středisko, a to ani jako součást svého názvu.
Neplní-li autorizovaný subjekt povinnosti stanovené zákonem nebo podmínkami stanovenými v rozhodnutí o autorizaci, nebo pokud o to tento subjekt požádá, ÚNMZ rozhodnutí o autorizaci pozastaví, změní nebo zruší.
uživatelé měřidel → subjekty
Obecně mají subjekty (uživatelé měřidel) povinnost zajišťovat jednotnost a správnost měřidel a měření a vytvořit metrologické předpoklady pro ochranu zdraví zaměstnanců, bezpečnosti práce a životního prostředí přiměřeně ke své činnosti. Jsou povinny, jak už bylo výše uvedeno, vést evidenci používaných stanovených měřidel podléhajících novému ověření s datem posledního ověření a předkládat tato měřidla k ověření.
Subjekty jsou povinny umožnit zaměstnancům ČMI plnění úkolů stanovených zákonem a poskytnou jim k tomu potřebnou součinnost.
opravci a subjekty provádějící montáž stanovených měřidel
Subjekty, které hodlají opravovat stanovená měřidla nebo provádět jejich montáž (tím je míněna instalace např. do místa používání), jsou povinny podat žádost o registraci ČMI. Pokud má žadatel pro náležitý výkon činnosti vytvořeny potřebné předpoklady, podrobněji stanovené vyhláškou č. 262/2000 Sb. ČMI registraci provede a vydá o tom osvědčení. Náležitosti žádosti o registraci a náležitosti osvědčení ČMI o registraci stanoví ministerstvo taktéž touto vyhláškou. Databáze registrovaných subjektů pro vyhledávání s ohledem na oblast jejich působnosti, dislokaci apod. a s uvedením kontaktních údajů je k dispozici veřejnosti. Jestliže zanikly důvody, pro které byla registrace provedena, ČMI registraci zruší; registrovaný subjekt je povinen ohlásit ČMI ukončení registrované činnosti. Oprávnění vykonávat registrovanou činnost vznikne i tzv. marným uplynutím stanovené lhůty (v případě nečinnosti registračního orgánu v rámci stanovené lhůty po uplatnění žádosti). Zákonem 155/2010 Sb. byla zrušena povinnost registrace, která byla dříve platná i pro výrobce stanovených měřidel.
úřední měření
V řadě společensky významných případů je třeba disponovat dokladem o naměřených hodnotách určité veličiny (např. hluk, rychlost atd.), který je dostatečně hodnověrný, je veřejnou listinou; k tomu účelu zákon o metrologii zavádí úřední měření. Úředním měřením se rozumí metrologický výkon, o jehož výsledku vydává autorizovaný subjekt doklad, který má charakter veřejné listiny; náležitosti dokumentu o úředním měření stanoví ministerstvo vyhláškou č. 262/2000 Sb. Pro tyto účely ÚNMZ může v případech hodných zvláštního zřetele autorizovat subjekt na jeho žádost (náležitosti žádosti o autorizaci a podmínky pro autorizaci stanoví ministerstvo uvedenou vyhláškou) k výkonu úředního měření ve stanoveném oboru měření po prověření úrovně technického a metrologického vybavení. Podmínkami výkonu je používání měřidel, u nichž je zajištěna metrologická návaznost, certifikát odborné způsobilosti úředního měřiče vydaný akreditovanou osobou (výše již zmíněný Certifikační orgán pro certifikaci personálu, je akreditován i pro certifikaci personálu pro úřední měření) nebo osvědčení o odborné způsobilosti vydané ÚNMZ a dohled prováděný ČMI. Neplní-li autorizovaný subjekt povinnosti stanovené zákonem nebo podmínky stanovené v rozhodnutí o autorizaci, ÚNMZ rozhodnutí o autorizaci pozastaví, změní nebo zruší.
Některá obecná a závěrečná ustanovení zákona
platnost výstupů zahraničních metrologických činností
Osvědčení ve formě dokumentu nebo zahraniční značky o ověření, schválení nebo certifikaci měřidla, jeho typu nebo referenčního materiálu, vydané mezinárodní organizací nebo orgánem jiného státu nebo zahraniční doklad o metrologické kontrole HBZ, popřípadě lahví, se uznává za důkaz o ověření nebo schválení či metrologické kontrole hotově baleného zboží, popřípadě lahví, provedené podle tohoto zákona, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je ČR vázána.
úplata za metrologické výkony
Zákon pro jednoznačnost uvádí stručné, leč velmi významné ustanovení, podle kterého jsou výkony v metrologii poskytovány za úplatu, pokud předpisy o správních poplatcích nestanoví vyměření poplatku. V případě činností dle zákona o metrologii je správní poplatek stanoven pouze v případě vydání osvědčení ČMI o registraci opravce stanovených měřidel, a to ve výši 200,- Kč.
pokuty
ÚNMZ může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč subjektu, který uvedl do oběhu měřidlo, jehož typ nebyl schválen, ač měl být, nebo které nemělo vlastnosti schváleného typu anebo nebylo ověřeno, ač mělo být, použil stanovené měřidlo bez platného ověření k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený, neoprávněně použil, pozměnil nebo poškodil úřední nebo kalibrační značku měřidla, ověřil stanovené měřidlo nebo provedl úřední měření bez oprávnění, opravil nebo provedl montáž měřidla bez registrace předepsané tímto zákonem, neposkytl zaměstnancům ČMI stanovenou součinnost, neplní povinnosti subjektu jako uživatele měřidel, opatřil certifikovaný referenční materiál neplatným certifikátem, uvedl na trh HBZ nebo lahve označené symbolem 3 v rozporu s požadavky tohoto zákona, nebo uvedl na trh nebo distribuoval hotově balené zboží v rozporu s požadavky tohoto zákona.
řízení
Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. O schválení typu měřidla nebo o certifikaci referenčního materiálu se namísto správního rozhodnutí vydává certifikát, o ověření stanoveného měřidla se namísto správního rozhodnutí vydává ověřovací list nebo se měřidlo opatří úřední značkou. O metrologické kontrole HBZ se namísto správního rozhodnutí vydává osvědčení. Pokud na základě zkoušky nebyl vydán certifikát, ověřovací list nebo nebylo měřidlo opatřeno úřední značkou, nebo nebylo vydáno osvědčení o metrologické kontrole HBZ, vydá se o tom rozhodnutí o zamítnutí ve správním řízení.
O opravných prostředcích proti rozhodnutím ČMI a AMS rozhoduje ÚNMZ. Odvolání proti těmto rozhodnutím nemají odkladný účinek. Opravné prostředky proti rozhodnutím ÚNMZ mají odkladný účinek. Rozhodnutí jsou obecně přezkoumatelná krajským soudem, návrh na přezkoumání rozhodnutí však lze krajskému soudu podat až po vyčerpání řádných opravných prostředků ve správním řízení.
ČMI a AMS jsou oprávněni řízení zastavit, jestliže účastník řízení neposkytl potřebnou součinnost.
lhůty
ČMI a AMS jsou povinny provádět metrologické výkony v následujících lhůtách:
- schválení typu měřidla nebo jeho zamítnutí musí být provedeno nejpozději do 90 dnů od dodání vzorku měřidla, v případě provedení výkonu u výrobce od prvního úkonu ČMI.
- pro ostatní úkony ČMI a AMS činí lhůta 60 dnů od předložení měřidla, popřípadě předložení příslušného dokladu.
ČMI nebo AMS se může s účastníkem řízení dohodnout na jiné než stanovené lhůtě.
Nemůže-li ČMI nebo AMS ve lhůtě stanovené zákonem pro příslušný výkon rozhodnout, je povinen účastníka řízení o tom uvědomit s uvedením důvodu a stanovit pro daný výkon náhradní lhůtu.
opatření obecné povahy
Opatření obecné povahy stanoví metrologické a technické požadavky na stanovené měřidlo. Opatření obecné povahy též stanoví metody zkoušení při schvalování typu a při ověřování stanoveného měřidla.
Opatření obecné povahy je jako technický předpis připomínkováno dotčenými orgány, jimiž jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu a ÚNMZ. Podléhá také notifikaci u Evropské komise a členských států EU.