Jste zde

Zkoušení správnosti bytových vodoměrů na místě instalace

V posledních letech jsme svědky stálého nárůstu cen vodného a stočného, což vede spotřebitele k důkladnější kontrole spotřeby vody, jejímž důsledkem je též nárůst počtu stížností na správnost vodoměrů, tedy měřidel, pomocí kterých je spotřeba vody určována.

Vodoměry jsou běžně používanými stano-venými měřidly protečeného množství vody (jsou stanoveny vyhláškou k pravidelnému ověřování).

Vodoměry se dělí podle teploty vody, pro jejíž měření jsou určené, na vodoměry na studenou vodu (podle ČSN EN 14154-1, voda o teplotě do 30 °C) a na vodoměry na teplou vodu (podle vyhlášky MPO č. 194/2007 je to voda o teplotě 45 °C až 60 °C).




Z hlediska nasazení v praxi lze rozlišovat následující druhy vodoměrů:

  1. Fakturační vodoměry v místě styku veřejné vodovodní sítě s vnitřním rozvodem vody obytného objektu. Tyto vodoměry jsou obvykle umístěné na patě objektu, a proto jsou nazývány též patní vodoměry.
  2. Poměrové vodoměry obvykle umístěné v jednotlivých bytech a proto nazývané též bytovévodoměry. Používají se pro rozpočet nákladů na vodné a stočné mezi jednotlivé odběratele v objektu. Je třeba upozornit na fakt, že i tyto bytové vodoměry jsou, na rozdíl od převládajícího názoru veřejnosti, stanovenými měřidly se lhůtou periodického ověření 5 let (výjimku tvoří bytové vodoměry na teplou vodu, používané k účelu uvedenému ve vyhlášce č. 366/2010 Sb., u nichž činí doba platnosti ověření 4 roky, a to i po datu 1. ledna 2012).

Drtivá většina výše zmíněných stížností je v současné době řešena tak, že vodoměr je demontován z místa instalace a odeslán dodavatelem vody do autorizovaného metrologického střediska (AMS) k přezkoušení - ověření podle § 11 odst. 4 zákona o metrologii. Při tomto přezkoušení je vyhodnocena skutečná chyba měření vodoměru při několika určených průtocích. Pokud jsou tyto vyhodnocené chyby menší než tzv. největší dovolené chyby , je vodoměr označen za vyhovující a jeho indikace se považuje za správnou.

Největší dovolené chyby (označované též MPE) vodoměrů pro jejich ověřování jsou uvedeny v čl. 2.3.3 Opatření obecné povahy (OOP) č. 0111-OOP-C035-13, vydaném ČMI. Toto opatření stanovuje metrologické a technické požadavky na vodoměry a metody jejich zkoušení při ověřování (v souladu s platnou normou ČSN EN 14154-1+A). MPE jsou graficky znázorněny na obr. 1 této webové stránky. Dovolené chyby při přezkoušení vodoměru v provozu, prováděném na základě pochybností o správnosti měřidla jako ověření podle § 11 odst. 4 zákona o metrologii, jsou podle OOP rovny dvojnásobku chyb dovolených pro ověření, resp. posouzení shody při uvádění vodoměrů na trh (tzv. MPES - z anglického max. dovolené chyby v provozu).

V odborných kruzích je známo, že při demontáži vodoměru může dojít ke změně jeho technického stavu (vypláchnutí nečistot s vytékající vodou apod.), že k vypláchnutí od volných mechanických nečistot dojde i před zkouškami v AMS a že instalační podmínky při zkoušce v AMS se často ve vztahu ke správnosti měření výrazně liší od podmínek v místě původní instalace vodoměru. V důsledku těchto okolností vznikalo podezření, že takový způsob přezkušování vodoměrů není dostatečně průkazný; ČMI se proto rozhodl, že popsaný stav nelze nadále ponechat bez povšimnutí a přistoupil k řešení možnosti přezkušování u vodoměrů v zabudovaném stavu (v místě jejich instalace). Tato zkouška je zakotvena i v kap. 7.5 výše zmíněného OOP.

Obr. 1

Pro dosažení uvedeného cíle v případě bytových vodoměrů, kdy je ještě možné zkoušku provést odměrnými nádobami (krychloměry), vypracoval ČMI technickou dokumentaci mobilních etalonových krychloměrů o jmenovitém objemu 10 L a 30 L (viz obr. 2). Zajistil také výrobu prototypů a validaci zkušebního postupu. Po realizaci konstrukčních opatření, která vyplynula z praktických zkoušek prototypů v terénu, bude rozhodnuto o vybavení oblastních pracovišť ČMI pro výkon těchto metrologických zkoušek - zatím jsou k dispozici v jednom provedení (stav v září 2014).

Obr. 2

Příkladem závažnosti problému je zjištění při jedné z terénních zkoušek touto metodou v rámci zkušebního provozu. Při provádění zkoušek bytového vodoměru na teplou vodu a vodoměru na studenou vodu v bytě jednoho ze stěžovatelů bylo v rámci tohoto přezkoušení zjištěno, že:

  • pokud je zkoušen samostatně vodoměr na studenou vodu, splňuje požadavek na MPE,
  • pokud je zkoušen samostatně vodoměr na teplou vodu, splňuje požadavek na MPE,
  • pokud je zkoušen souběh obou vodoměrů, činí po naplnění etalonového krychloměru se jmenovitým objemem 30 L součet indikací obou vodoměrů 50,08 L (přičemž vodoměr na teplou vodu vykázal protečené množství 32,31 L),
  • celková chyba měření smíchané teplé a studené vody činila v tomto případě 69,3 % (!) v neprospěch spotřebitele.

Výše uvedený a dnes uplatňovaný způsob přezkoušení vodoměrů není schopen takovou závadu, zřejmě způsobenou instalačními podmínkami, odhalit. Existují i další důvody, proč spotřebitelé často takové přezkoušení zpochybňují (samovolné odstranění nečistot v průběhu manipulací, možný střet zájmů dodavatel vody versus dané AMS atd.). Systém nově zaváděný ČMI jakékoliv zpochybnění výsledků přezkoušení vylučuje.

U vodoměrů mohou nastat případy, kdy vodoměr, sám o sobě splňující požadavky, indikuje nesprávné množství protečené vody, protože jeho vlastnosti jsou negativně ovlivněny instalačními podmínkami; některé z těchto podmínek (nesprávná těsnění na šroubeních vodoměru působící jako clony) není možné bez demontáže měřidla identifikovat. Na druhou stranu k této demontáži není, alespoň v první etapě řešení případného sporu, vhodné přistoupit - je třeba zachovat věci ve stavu, v jakém jsou. S ohledem na to se metrologický orgán na základě přezkoušení vodoměru v místě instalace vyjádří (formou odborného metrologického posudku) k tomu, zda je či není měřeno správně, ale nemá možnost jednoznačně se vyjádřit, zda je nesprávné měřidlo či je nesprávnost způsobena nějakým skrytým vlivem instalace (samozřejmě k tomu, zda je vodoměr namontován v dovolené poloze a zda jsou provedeny uklidňovací úseky potrubí, kde je to relevantní, se vyjádří). Pro spotřebitele je klíčové to, zda měření správné je nebo není. Pro uživatele stanoveného měřidla (SVJ, bytové družstvo, obec) může však mít význam zjištění, zda je problém způsoben nesprávným měřidlem nebo nesprávným způsobem montáže, provedené instalační firmou. Je tedy pravděpodobné, že takový uživatel stanoveného měřidla nechá měřidlo při zjištění, že měření je nesprávné, v další etapě řešení sporu demontovat a podrobit zkoušce v laboratoři, jak je výše zmíněno, tedy ověření vodoměru podle § 11 odst. 4 zákona o metrologii v AMS, případně v ČMI.

Žadateli o popsané nově zaváděné přezkoušení vodoměru bude po provedení zkoušek na místě vydán tzv. Odborný metrologický posudek ČMI s výrokem vyhověl/nevyhověl s přílohou, obsahující popis příslušných technických zjištění (ČMI je též znaleckým ústavem v oblasti metrologie, registrovaným u Ministerstva spravedlnosti). Žadatel pak v případě záporného výsledku zkoušky může uplatnit tento posudek u subjektu, který údaje vodoměrů používá pro rozpočet nákladů na vodné a stočné, popř. v extrémním případě až u soudu, nebude-li zjednána náprava.

Cena za tuto službu: 1 000 až 2 000 Kč + DPH podle specifik daného místa.
Kontaktní osoba v ČMI: p. Zdeněk Luka, tel. 545 555 108, e-mail: zluka@cmi.cz

RNDr. Pavel Klenovský
generální ředitel ČMI
tel.: 545 555 101
e-mail: pklenovsky@cmi.cz