You are here

Frequently Asked Questions

Nezařazené dotazy

Při prodeji vánočních stromků je zpravidla úplata odvozována od délky stromku vyjádřené v centimetrech a ta je zjišťována měřením některým ze standardně prodávaných délkových měřidel nebo přikládáním ke stupnici (zhotovené různým způsobem). Zákon o metrologii výslovně nestanovuje jako jedinou možnou alternativu měření v závazkových vztazích (např. při prodeji) použití stanoveného měřidla, požadavky na kalibraci pracovních měřidel. V případě, kdy by měl prodejce záměr použít ověřené stanovené měřidlo, připadaly by z měřidel délky uvedených v druhovém seznamu vyhlášky 345/2002 Sb.

Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou ke schvalování typu a k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam (např. při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb, pro stanovení poplatků a daní, pro ochranu zdraví, pro ochranu  životního prostředí, pro bezpečnost při práci, atd.). Seznam stanovených měřidel, specifikaci povinnosti schválení typu a lhůty pro následné ověření stanovených měřidel definuje vyhláška MPO č. 345/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh je implementována nařízením vlády č. 121/2016 Sb., o posuzování shody vah s neautomatickou činností při jejich dodávání na trh.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh je implementována nařízením vlády č. 120/2016 Sb., o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh.

S ověřováním stanovených měřidel souvisí především úřední značky, které se umísťují na stanovená měřidla splňující stanovené metrologické a technické požadavky. Používány jsou však i jiné značky identifikující neověřené měřidlo, či měřidlo ověřené v omezeném rozsahu měření apod. Obdobně se v souvislosti s kalibrací pracovních měřidel a etalonů používají kalibrační značky, jakož i další značky související s těmito metrologickými činnostmi a měřidly.

Podle § 19 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, jsou subjekty, které opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž (míněno instalaci), povinny podat žádost o registraci ČMI. ČMI provede registraci v případě, že žadatel splňuje podmínky podle § 11 vyhlášky č. 262/2000 Sb.

Vodoměr je stanoveným měřidlem ve smyslu zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. Protože u takového stanoveného měřidla je pro správnost měření důležitá i jeho správná montáž, zákon o metrologii v § 19 stanovuje, že opravci a subjekty provádějící montáž stanovených měřidel (míněno ve smyslu instalace do místa používání) podléhají povinné registraci u ČMI. Požadavky na takový subjekt a podmínky, za kterých lze žadatele pro tuto činnost zaregistrovat uvádí § 10 a § 11 vyhlášky č. 262/2000 Sb. v platném znění.

Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů v § 11a zakotvuje možnost požadovat přezkoušení stanoveného měřidla, o jehož správnosti jmá pochybnosti, a a právo na dodání informace o výsledku přezkoušení. Toto přezkoušení provedou subjekty zmocněné zákonem k ověřování stanovených měřidel. V některých případech (zejména vodoměry) může mít větší vypovídací hodnotu o správnosti měření, pokud je stanovené měřidlo přezkoušeno v místě instalace. ČMI nabízí cestou svých pracovišť v Brně a v Praze možnost sjednat přezkoušení v místě instalace vodoměru.

Váš dotaz se týká elektroměru, jehož uživatelem (a často i vlastníkem) je dodavatel elektrické energie, přičemž tímto elektroměrem se měří množství dodané energie pro účely výpočtu příslušné peněžní úhrady. Takovýto elektroměr je podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, stanoveným měřidlem, neboť je používán k účelům dle § 3 odst. 3 tohoto zákona a zároveň jde o měřidlo uvedené ve vyhlášce MPO č. 345/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy stanovené k povinnému ověřování.

Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, je jedním z legislativních nástrojů, které řeší ochranu spotřebitele, a to v tomto případě správností měřidel a měření. V souvislosti s tím specifikuje zvláštní kategorii měřidel, stanovená měřidla, tedy měřidla, která MPO stanoví vyhláškou k povinnému ověřování a ke schvalování typu s ohledem na jejich význam pro účely uvedené v § 3 odst. 3 tohoto zákona, mezi něž patří i závazkové vztahy (prodej, poskytování služeb ...). Jestliže je tedy měřidlo používáno k účelům podle § 3 odst.

V první řadě je hned v úvodu nutné uvést, že k závaznému výkladu níže uvedených právních norem je oprávněno Ministerstvo průmyslu a obchodu (zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů) a Ministerstvo pro místní rozvoj (vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele), a to na základě § 24 zákona č.

Měřiče tepla jsou měřicím zařízením, které vydává výsledky měření vyjádřené v jednotkách energie na základě vyhodnocení vstupních údajů několika měřidel různých veličin, a to měřidel teploty, tlaku a protečeného množství. S ohledem na to, že pro výpočet úhrady za teplo byla stanovena metodika, která výrazně odlišuje úhradu za teplo dodané v podobě přehřáté páry a za teplo dodané v podobě mokré páry, musí tato měřidla v určitém okamžiku rozhodnout, zda se jedná o páru přehřátou nebo mokrou. Podle toho probíhá načítání dodaného tepla do dvou počítadel pro přehřátou nebo mokrou páru.

Výše uvedené rozpočítávače nejsou uvedeny v seznamu druhů měřidel v příloze vyhlášky MPO č. 345/2002 Sb., kterou se stanovují měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu. Nejde tedy o pracovní měřidla stanovená. Podle stanoviska ČMI se dokonce ani o měřidla nejedná. S ohledem na tyto skutečnosti nepodléhají rozpočítávače povinnosti schvalování typu ani ověřování. ČMI tyto rozpočítávače nezkouší ani jinak neposuzuje. Informace o tomto výrobku je podle našeho názoru povinen podat zejména výrobce resp. prodejce.

Přezkoumání podnětů, jako je Váš, je v řadě případů řešeno státním metrologickým dozorem dle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů; státní metrologický dozor vykonává Český metrologický institut (ČMI). Příslušný pověřený zaměstnanec ČMI provede kontrolu na čerpací stanici. Kontrola bude provedena ve dvou etapách, nejprve běžným spotřebitelským nákupem a přeměřením zakoupeného množství pohonné hmoty a poté technickou kontrolou výdejního stojanu (za účasti odborné servisní firmy).

De facto časově omezená platnost metrologické návaznosti je v právní úpravě metrologie ošetřena pouze u stanovených měřidel; Vámi zmíněná měřidla stanovenými měřidly nejsou, neboť jsou druhu, který není uveden ve vyhlášce č. 345/2002 Sb., v platném znění. Jsou tedy měřidly pracovními. K pracovním měřidlům se vztahuje obecná povinnost subjektů z § 18 písm. b) zákona č.

V tomto případě umístěním značky shody CE na měřidlo deklaruje výrobce shodu s požadavky evropské směrnice pro zdravotnické prostředky (včetně prostředků s měřicí funkcí). Tato směrnice obsahuje i metrologické požadavky specifikované v příslušných harmonizovaných normách k této směrnici (v ČR zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích, nařízení vlády č. 54/2015 Sb., o technických požadavcích na zdravotnické prostředky, nařízení vlády č. 55/2015 Sb., o technických požadavcích na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky a nařízení vlády č.

Taková informace je nesprávná. Způsob stanovení okamžiku, kterým počíná běžet lhůta platnosti ověření, stanovuje v § 7 odst. 1  vyhláška č. 262/2000 Sb. ve znění vyhlášky 344/2002 Sb. Pokud se vydává k měřidlu ověřovací list, doba platnosti se počítá ode dne vydání ověřovacího listu (obvykle je v ověřovacím listě uvedeno konkrétní datum a další případy, kdy platnost ověření zaniká). Jestliže se ověřovací list nevydává a na měřidlo se pouze umístí úřední značka, přičemž ta obsahuje poslední dvojčíslí roku, ve kterém bylo ověření provedeno, začíná se počítat doba platnosti ověření od 1.

Z Vašeho dotazu je zřejmé, že se jedná o váhy s neautomatickou činností, které již byly uvedeny na trh a do používání. Tyto váhy jsou chápány jako měřidlo náležející do kategorie stanovených měřidel pouze v případě, že jsou používány k účelům uvedeným v § 3 odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, tedy v závazkových vztazích, pro stanovení sankcí, tarifů, poplatků a daní, pro ochranu zdraví, životního prostředí nebo pro zajištění bezpečnosti při práci nebo při ochraně jiných veřejných zájmů. Měřidlo, které sice je druhu uvedeného ve vyhlášce č.

Pro používání stanoveného měřidla v ČR neplatí následné ověření provedené v jiném členském státě EU ani v jakémkoli jiném státě. Podle platné právní úpravy nejsou k dispozici ani mechanizmy, kterými by bylo možno takové následné ověření uvést v platnost (např. na základě statistické zkoušky dávky následně ověřených měřidel apod.).

Kalibrace pracovních měřidel provedená v Německu (či v zahraničí obecně) je platná i v České republice. Kalibrace hlavních etalonů provedená v Německu (či v zahraničí obecně) je platná, pokud byla provedena v souladu s ustanovením § 5 odst. 5 zákona o metrologii při zaručení zákonem požadované metrologické úrovně (např. zahraničním metrologickým orgánem či akreditovanou kalibrační laboratoří).

V případě některých aplikací  analyzátorů alkoholu v dechu uživatelé uvádějí, že měřidlo používají pouze k orientační selekci jako pracovní a mají je navázáno kalibrací. Teprve při podezření na vliv alkoholu přikročí uživatel ke krevní zkoušce, která má pozici zkoušky rozhodující o vyřazení zaměstnance z pracovního procesu, finančním postihu, zahájení příslušného řízení s řidičem motorového vozidla atd. I při takovém pojetí platí:Pouze v případě analyzátorů alkoholu v dechu používaných např.

Jak je to vlastně se zajištěním správnosti měření policejními radary? A je možné, že můj tachometr v osobním vozidle ukazuje méně, než je skutečná rychlost vozidla?

Pokud jsou výsledky měření protečeného množství plynu příslušným plynoměrem používány např. ke stanovení úhrady za dodaný plyn, jedná se o stanovené měřidlo podle § 3 odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. Stanovené měřidlo lze používat k danému účelu pouze s platným ověřením a jejich uživatelé jsou povinni je podle § 18 tohoto zákona předkládat k ověření.

O tomto problému byla získána informace Ministerstva životního prostředí, ze které vyplývá, že je klíčové, zda jde o měřidla určená k použití širokou veřejností, nebo zda jde o jiný soubor měřidel (např. měřidla stanovená používaná pouze právnickými a podnikajícími osobami či lékaři). Celou informaci naleznete zde.

Kalibrace pracovních měřidel je oprávněn podle § 5 odst. 6, § 9 odst. 5 a § 11 odst. 5 zákona o metrologii provádět každý subjekt, který disponuje k tomu nezbytným vybavením, zejména etalony, které jsou vhodné pro zajištění metrologické návaznosti pracovních měřidel při dodržení principů metrologické návaznosti. Ostatní aspekty kalibrace již právní úprava neřeší a jsou tedy na odběratelsko – dodavatelském vztahu uživatele měřidla a kalibrační laboratoře.

NENALEZLI JSTE MEZI DOTAZY TO, CO VÁS O MĚŘIDLECH A MĚŘENÍ ZAJÍMÁ?

Zde můžete využít kontaktního formuláře a poslat odkaz na ČMI.

Upozornění: Zákon  č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh,  ani zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, nezmocňují Český metrologický institut k podávání závazného, tj. legálního výkladu těchto zákonů nebo jejich prováděcích předpisů. Můžeme vyjádřit pouze náš odborný názor či stanovisko.