Kalibrace pracovních měřidel je oprávněn podle § 5 odst. 6, § 9 odst. 5 a § 11 odst. 5 zákona o metrologii provádět každý subjekt, který disponuje k tomu nezbytným vybavením, zejména etalony, které jsou vhodné pro zajištění metrologické návaznosti pracovních měřidel při dodržení principů metrologické návaznosti. Ostatní aspekty kalibrace již právní úprava neřeší a jsou tedy na odběratelsko – dodavatelském vztahu uživatele měřidla a kalibrační laboratoře. Uživatel měřidla tedy určí, jakou kalibrační laboratoř si vybere, jaké průkazy odborné kompetence bude od ní případně vyžadovat, v jakém rozsahu a za jakých podmínek si kalibraci svých pracovních měřidel nechá provést, zda bude vyžadovat dokument o provedené kalibraci a umístění kalibrační značky na měřidlo, jak vyhodnotí výsledky kalibrace apod. Lze se oprávněně domnívat, že jak systém managementu kvality kalibrační laboratoře, tak výstupní dokument o kalibraci měřidla (zpravidla kalibrační list) bude u odborně akceptovatelné laboratoře splňovat nebo se maximálně blížit z hlediska náležitostí požadavkům ČSN EN ISO/IEC 17025 (v případě akreditované laboratoře je to povinnost). Zmíněná „akceptovatelnost“ kalibrační laboratoře je důležitá pro uživatele měřidla mimo jiné proto, aby uživatel pracovního měřidla mohl dostát své povinnosti podle § 18 písm. b) zákona o metrologii zajistit správnost a jednotnost měřidel a měření.Z hlediska právní úpravy metrologie tedy kalibrační laboratoř nepotřebuje žádné oprávnění provádět kalibrace pracovních měřidel, neboť toto „povolení“ je de facto obsaženo ve výše citovaných ustanoveních zákona o metrologii a není to předmětem metrologické regulace. Zda svému zákazníkovi dodá kalibrační laboratoř s kalibračním listem jeho pracovního měřidla i kopie kalibračních listů etalonů, na které bylo pracovní měřidlo při kalibraci metrologicky navázáno, je opět na vztahu zákazníka a dodavatele. Kalibrační list splňující požadavky ČSN EN ISO/IEC 17025 však obsahuje povinně tzv. důkaz o návaznosti měření, který je například realizován uvedením identifikačních údajů etalonů použitých pro kalibraci, názvu laboratoře, která etalon kalibrovala, čísla kalibračního listu a někdy i data platnosti kalibrace etalonu. Velmi často operují dodavatelé kalibračních služeb tvrzením, že zmocněním k této činnosti je vydání Osvědčení o registraci podle § 19 zákona o metrologii. Naprosto jednoznačně je třeba konstatovat, že osvědčení o registraci se vztahuje pouze a výhradně jen k oprávnění držitele provádět opravy a/nebo montáže v osvědčení specifikovaných stanovených měřidel, případně i měřidel pracovních nestanovených. Spojování registrace s kompetencí pro kalibrace měřidel či jakékoli jiné činnosti je irelevantní a klamavé. ČMI není oprávněn pověřovat jakýkoli subjekt ke kalibracím, protože takové pověřování není ani možné ani, jak je výše uvedeno, potřebné!