Česky English
ČMI Český metrologický institut
kolaz
Úřední deska Kontakty Potřebuji si vyřídit Veřejné zakázky Časté dotazy Odborné akce
ČASTÉ DOTAZY

 

ČASTÉ DOTAZY k problematice metrologie

Poslední aktualizace 20.12.2013

Tato stránka má dvě části - v první jsou shromážděny dotazy, ve druhé pak odpovědi na ně, přičemž je zabezpečena možnost návratu z odpovědi zpět k vyhledanému dotazu a následující hledání dalších dotazů, jež Vás zajímají. Obě části jsou ještě rozděleny na tématiku obecnou a na tématiku konkrétních zájmových oblastí.

  DOTAZY

Dotazy - CO JE TO?

  O_001

Co je to kalibrace? odpověď je zde

O_002

Co je to ověření a kdo je oprávněn je provést? odpověď je zde

O_003

Jaký je rozdíl mezi kalibrací a ověřením? odpověď je zde

O_004

V čem spočívá návaznost? odpověď je zde

O_005

Co je to nejistota měření? odpověď je zde

O_006

Podle čeho se nejistota měření stanovuje? odpověď je zde

O_007

Co je to BMC? odpověď je zde

O_008

Co je to CMC? odpověď je zde

O_009

Co jsou to stanovená měřidla? odpověď je zde

O_010

Jak jsou evropské směrnice nového přístupu implementovány do české legislativy? odpověď je zde

O_011

Jakými osvědčeními se prokazuje způsobilost akreditovaných kalibračních a zkušebních pracovišť ČMI? Jako odběratel služeb ČMI mám zájem si je prostudovat a stáhnout. odpověď je zde

O_012

Jaký je význam různých značek používaných v souvislosti s ověřováním a kalibracemi měřidel? odpověď je zde

O_013

Najdu někde na tomto webu různé specifické detailní informace k aplikaci směrnice MID? odpověď je v tomto speciálním souboru .

 

Podrobné a úplnější informace k těmto a dalším obecným metrologickým dotazům najdete také v dokumentu Metrologie v kostce .

 

 

 

Metrologům ve zdravotnictví by mohly být ku prospěchu jako další zdroj informací problémy, diskuze a stanoviska, které se odehrály mezi ČMI a zdravotnickými zařízeními v posledních pěti létech. Ku prospěchu metrologů v této velmi důležité a nelehké oblasti terénní metrologie dáváme tuto   komunikaci takto sumarizovánu a vyfiltrovánu k využití.

 

Dotazy - CO S TÍMTO MÝM KONKRÉTNÍM PROBLÉMEM?

 

Pozn.

Váženým návštěvníkům této stránky webu se omlouváme, že terminologie použitá v některých následujících dotazech není plně v souladu s terminologií oficiální. Ponechali jsme dotazy v autentickém znění tazatelů, kteří zpravidla nebyli kvalifikovaní metrologové , abychom tak dotazy učinili jazykově srozumitelnými i dalším zájemcům, kteří jsou metrologickými laiky.

S_001

V době, kdy bylo ověřeno moje stanovené měřidlo, činila lhůta platnosti jeho ověření 1 rok. Podle nového právního předpisu však je dvojnásobná. Která z nich se vztahuje na moje měřidlo? odpověď je zde

S_002

Jako distributor energie provádíme i montáž našich stanovených měřidel pro účely měření množství dodané energie. Vztahuje se na nás povinnost registrace podle zákona o metrologii? odpověď je zde

S_003

Mimo  údržbové a opravárenské činnosti v oblasti zařízení měření a regulace provádí naše organizace opravy a kalibrace tlakoměrů, opravy a  kalibrace měřidel el. veličin (ve všech případech se jedná o pracovní měřidla), přičemž se řídí interními předpisy včetně interního metrologického řádu. Někteří zákazníci od nás žádají oprávnění ČMI k těmto činnostem. Je naší povinnostní mít pro tyto činnosti pracovníky s odbornou zkouškou a osvědčením ČMI k provádění těchto kalibrací? Kdysi jsme tato oprávnění pracovníků měli, ale myslím si, že po změně metrologického zákona to již není nutné. odpověď je zde

S_004

Jaké požadavky musí naše společnost splnit pro získání osvědčení pro montování a cejchování vodoměrů? odpověď je zde

S_005

Prodávám střižní zboží, jehož množství měřím dřevěným metrem. Co musím s tímto metrem provést, abych neměl problémy při kontrole Českou obchodní inspekcí nebo Českým metrologickým institutem? odpověď je zde

S_006

Mám nějakou možnost se bránit v případě, že mám pochybnosti o správnosti vodoměru (plynoměru, elektroměru ...), který patří vodárně a ona mně podle jeho náměrů účtuje odebranou vodu? odpověď je zde

S_007

Je předepsáno v případě elektroměru pro odběr v domácnosti (který je ve vlastnictví dodavatele elektrické energie) nějaké ověřování nebo kalibrace měřidla? Jaké podmínky jsou k tomu? Zejména mě zajímá, je-li povinností vlastníka měřidla nechat si ověřovat periodicky správnost elektroměru a na čí náklady je v pochybnostech provedeno přezkoušení měřidla. odpověď je zde

S_008

Za jakých podmínek mně může bytové družstvo účtovat spotřebovanou vodu podle údajů bytového vodoměru? Jak musí být takový vodoměr metrologicky zajištěn? odpověď je zde

S_009

Zajímá nás, jakým způsobem musí být řešeno měření a výpočet úhrady za dodanou teplou vodu. odpověď je zde

S_010

Jak je to s prováděním prvotního ověřování nových bytových a domovních vodoměrů po našem vstupu do EU. Je možné uvést na trh ČR vodoměr, který bude zaplombován a ověřen u výrobce (např. v Itálii), který bude mít tento proces certifikován? odpověď je zde

S_011

Jak je to s uplatněním tzv. dvojnásobné chyby v případě vodoměrů? Platí i pro vodoměry na měření teplé vody? odpověď je zde

S_012

Do našeho bytového domu je dodáváno teplo vodní parou. Po nahrazení původního měřidla novým se zvýšila cena za dodané teplo účtovaná jeho dodavatelem. Nemůže to nové měřidlo chybně měřit, i když je úředně ověřené? odpověď je zde

S_013

Žádám o stanovisko k problematice metrologického zabezpečení poměrových rozpočítávačů používaných při rozpočítání úhrady za dodané teplo. odpověď je zde

S_014

Chtěl bych si pořídit a provozovat mobilní stanici na prodej pohonných hmot benzín a naftu veřejnosti. Mohu k tomu použít běžné výdejní stojany? Jaké požadavky musím splnit pro oblast metrologie? odpověď je zde

S_015

Chci podat podnět na prošetření benzinové stanice v X. Byl jsem šokován, když jsem do čtyřicetipětilitrové nádrže načerpal 49 litrů benzínu. Nemluvě o tom, že v  nádrži již benzín byl. Obsluha se hájila že čerpací stojany jsou řádně certifikovány. Chtěl bych Vás jménem nás motoristů požádat o nápravu. Jednalo se o Škodu FABII 1.2 se standardní nádrží na 45 litrů. Natankoval jsem 49,1 litru . Když jsem k benzínové stanici přijížděl rozsvítila se mi kontrolka na dojezd 100 km. V nádrži tak muselo být alespoň 5 l benzínu. odpověď je zde

S_016

Zajímala by mne lhůta pro kalibraci revizního měřidla elektrických veličin. V zákoně 505/1990 Sb. a v související legislativě toto přesně stanoveno není. O co je tedy možné se "opřít" při samostatném stanovení následné lhůty pro kalibraci u tzv. revizních měřidel. odpověď je zde

S_017

Jak je to s uváděním lékařských teploměrů a podobných měřidel pro medicínské účely na trh EU k použití v ČR? Platí označení symbolem CE namísto schválení typu? odpověď je zde

S_018

Slyšel jsem, že pokud po ověření stanoveného měřidla je měřidlo označeno úředním štítkem či plombou, lhůta pro další úřední ověření začíná běžet od ledna následujícího roku. Pokud je vystaveno Potvrzení o ověření stanoveného měřidla , lhůta pro další úřední ověření začíná běžet od data uvedeném na tomto potvrzení. Chtěl bych vědět, zda je to pravda a jestli se mohu tímto řídit. odpověď je zde

S_019

Jaký přínos má pro mě, jako řadového občana, zavedení systému metrologických kontrol hotově baleného zboží podle zákona o metrologii? odpověď je zde

S_020

Naše firma zamýšlí uvádět na trh hotově balené zboží podle § 9a zákona o metrologii. Můžete mně poskytnout základní informace o našich povinnostech a našem postupu k naplnění požadavků zákona? odpověď je zde

S_021

Může naše firma uvádět na trh praženou kávu v balení označeném symbolem e , tj. jako hotově balené zboží, i když jmenovitá hmotnost balení je 60 g, což není hodnota uvedená ve vyhlášce Ministerstva průmyslu a obchodu č. 330/2000 Sb. stanovující řady jmenovitých obsahů balení, ale toto balení vyrábíme již asi padesát let? odpověď je zde

S_022

Koupil jsem si jogurt označený symbolem e , kde je uvedeno, že obsahuje určité množství jogurtu zadarmo ?navíc?. Doma jsem zjistil, že však údaj o množství ?navíc? nebyl dodržen. Splnil výrobce stanovené požadavky? odpověď je zde

S_023

Lze používat kontrolní lihové měřidlo OLM 4 Ti jako měřidlo uvedené ve vyhlášce Ministerstva financí č. 140/1997 Sb.? odpověď je zde

S_024

Kde si mohu opatřit tzv. alkoholometrické tabulky? odpověď je zde

S_025

Je nutné nechat ověřovat průmyslové váhy do 200 kg, jestliže se tyto váhy používají pouze pro interní potřebu? Nepoužívají se v obchodním styku, ani při poskytování služeb; nejčastější použití je při interním příjmu a výdeji zboží uvnitř naší firmy a pro naši potřebu. odpověď je zde

S_026

Platí pro používání stanoveného měřidla v ČR následné ověření provedené v jiném členském státě EU? odpověď je zde

S_027

Je kalibrace etalonů a pracovních měřidel provedená v Německu platná i v ČR? odpověď je zde

S_028

Který subjekt může používat označení středisko kalibrační služby a kterými dokumenty se musí prokazovat? odpověď je zde

S_029

Na pracovní měřidlo (svinovací metr) jsme dostali kalibrační list. Jaká je doba platnosti tohoto listu? odpověď je zde

S_030

Jak si mohu zajistit kalibraci pracovních měřidel, které používám ve své firmě a jaké jsou lhůty platnosti jejich kalibrace? odpověď je zde

S_031

Musí mít stavební firma ověřená či zkalibrovaná měřidla jako jsou dřevěný metr, svinovací metr, vodováha, pásmo..., která používají při realizaci stavebního díla? odpověď je zde

S_032

Chtěla jsem si nechat zkalibrovat posuvné měřítko (označené jako orientační) v kalibrační laboratoři. Bylo mi řečeno, že orientační měřidla se nemusí nechat kalibrovat. Proto bych se chtěla zeptat co je to tzv. orientační měřidlo (nikde jsem nenašla definici) a zda se musí orientační měřidla kalibrovat v kalibrační laboratoři nebo si je uživatel může zkontrolovat (kalibrovat) sám. Za jakých podmínek to může učinit a jakým dokumentem kalibraci prokáže? Musí i orientační měřidlo splňovat návaznost na etalony? odpověď je zde

S_033

Existuje nějaké ustanovení, které předepisuje, že kontrolovaný rozměr u výrobku musí být měřen měřidlem, které má o řád vyšší přesnost (tedy např. zda se rozměrová kóta výrobku tolerovaná na celé mm musí měřit měřidlem, které měří na desetiny mm). odpověď je zde

S_034

Vyšla nová vyhláška, která stanovuje nové druhy měřidel jako stanovené. Do dnešní doby máme všechna tato měřidla kalibrována. Luxmetr a zvukový expozimetr používáme k našemu proměřování kvality pracovního prostředí, výsledky měření používáme do zpráv, které jsou používány jak interně, tak externě. Analyzátor alkoholu v dechu používáme při namátkových kontrolách našich a cizích pracovníků v areálu naší chemičky. Uvítal bych stanovisko k situaci, jak budou tato měřidla od 2.4.2006 dle vyhlášky ověřena a před tím typově schválena. odpověď je zde

S_035

Co se děje, když je nějaké měřidlo nově vyhlášeno jako stanovené, jako třeba teď vyhláškou 65/2006 Sb.? Jak postupují uživatelé a metrologické orgány? odpověď je zde

S_036

Používáme analyzátory alkoholu v dechu ke kontrole zaměstnanců. Když nafoukají , pošleme je na odběr krve a podle jeho výsledků jim eventuálně zakážeme přístup a práci. Prý jsou tyto analyzátory podle vyhlášky 65/2006 Sb. nově stanovenými měřidly. My je ale podle našeho názoru k takovým účelům nepoužíváme. odpověď je zde

S_037

Před nedávnem jsem byl pokutován za překročení dovolené rychlosti v obci, neboť mně byla naměřena rychlost 52 km/h. Jak je to vlastně se zajištěním správnosti měření policejními radary? A je možné, že můj tachometr v osobním vozidle ukazuje míň, než mně Policie naměřila radarem? odpověď je zde

S_038

Hodlám reklamovat dodavateli plynu požadavek na úhradu spotřebovaného množství plynu naměřeného měřidlem s prošlou lhůtou pro ověření. Plynoměr byl podle dvojčíslí na úřední značce naposledy ověřen v roce 1994. Prosím o informaci podle jakého zákona nebo vyhlášky se orientovat. odpověď je zde

S_039

Prý Evropská komise zakázala používat měřidla pracující se rtutí. Jak je to třeba se rtuťovými teploměry a s tonometry?

S_040

Při prodeji vánočních stromků jsem viděl různé způsoby měření jejich výšky a podle naměřené hodnoty se pak platí. Čím se vlastně mohou legálně tyto stromky měřit ?

S_041

Kde mohu zjistit , která firma je oprávněna provést opravu nebo montáž (instalaci) stanoveného měřidla? A mohu tam i zjistit, zda firma X je oprávněna mi takovou činnost provést?

S_042

Slyšela jsem, že když skončí platnost typovky, tak si musím koupit nové měřidlo ? to původní už prý nemůžu jako stanovené používat. Nechce se mi tomu věřit!! Jak je to?

S_043

V naší nemocnici máme problémy s kontrolním orgánem ve věci schválení typu a prvotní ho ověření nového tonometru. Můžete mi tuto problematiku, prosím, vyložit ?

S_044

Naši zákazníci se na nás většinou v souvislosti s auditem systému managementu v jejich společnosti často obracejí s žádostí o doložení toho, že smíme provádět kalibrace a stále častěji požadují i kopie kalibračních listů přístrojů, kterými byla provedena kalibrace jejich revizních přístrojů. Kdo a za jakých podmínek smí provádět kalibrace pracovních měřidel ?

S_045

Jako správní orgán Vás žádáme o poskytnutí informací, kde lze získat metodiku správného postupu při měření množství alkoholu v dechu v rámci kontroly silničního provozu pomocí tzv. analyzátoru alkoholu v dechu .

S_046

Ráda bych se poradila, jak máme správně postupovat při rozúčtování tepla v našem bytovém domě. Používali jsme kalorimetry, jejichž 4 letá kalibrace byla platná do 11/2012. Před topnou sezonou se nám je nepovedlo zkalibrovat/vyměnit; teď jejich výměna není prakticky možná. Můžeme přesto podle těchto měřidel rozúčtovat teplo i za tuto topnou sezónu, pokud dojde ke schválení tohoto postupu na shromáždění vlastníků bytů (a jakou většinou?) nebo je správný postup, jelikož zatím nejsou tato měřidla povinná, až do kalibrace jednat jako bychom je neměli, tzn. rozpočítat teplo pouze na základě podílu ploch jednotlivých bytů ?

 

Dotazy ? POŽADAVKY NA POSKYTNUTÍ INFORMACÍ PODLE ZÁKONA č. 106/1999 Sb.

 

I_001

V souladu se zák. č. 106/1999 Sb. žádám o poskytnutí informace:

 

1) Musí revizní technik elektro používat pro měření při revizích kalibrované měřicí přístroje?

 

2) Pokud ano, uveďte prosím, která právní norma to závazně stanovuje? (prosím i § a odstavec) .

 

Vysvětlení mého dotazu: Vyhl. č. 69/1991 Sb. v § 3 odst.11 stanovovala, že Kalibraci podléhají pracovní měřidla, jejichž používání má vliv na ...... ochranu zdraví a bezpečnost ....., popřípadě ....  mohou být významně poškozeny zájmy organizace nebo občana. Z tohoto znění jasně vyplývala povinnost použít při revizi elektro kalibrovaná měřidla. Použitím vadného měřidla by totiž například revizní technik mohl omylem prohlásit za vyhovující elektroinstalaci i v případě, že by el. zařízení bylo ve skutečnosti nebezpečné. Vyhl. č. 69/1991 Sb. však byla zrušena vyhláškou č. 262/2000 Sb., a v té už text původního § 3 odst.11 není.

 

odpověď je zde

 

NENALEZLI JSTE MEZI DOTAZY TO, CO VÁS O MĚŘIDLECH A MĚŘENÍ ZAJÍMÁ?

 

Na koho se obrátit, když jsem odpověď na svůj metrologický problém nenašel?

Na :        info@cmi.cz

 

 

ODPOVĚDI

 

Odpovědi na dotazy typu ? CO JE TO ?

 

O_001

Kalibrace je podle TNI 01 0115 (Mezinárodní metrologický slovník) činnost, která za specifikovaných podmínek v prvním kroku stanoví vztah mezi hodnotami veličiny s nejistotami měření poskytnutými etalony a odpovídajícími indikacemi s přidruženými nejistotami měření a ve druhém kroku použije tyto informace ke stanovení vztahu pro získání výsledku měření z indikace zpět na začátek

O_002

Ověření je soubor činností, kterými se potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Postup při ověřování stanovených měřidel stanoví ministerstvo vyhláškou. Ověření se deklaruje opatřením stanoveného měřidla úřední značkou nebo vydáním ověřovacího listu nebo provedením obojího.

 

Ověření stanoveného měřidla je podle zákona o metrologii oprávněn provést Český metrologický institut a v případě některých druhů stanovených měřidel také/nebo subjekt autorizovaný podle § 16 zákona o metrologii jako Autorizované metrologické středisko (takové subjekty mají přesně specifikován rozsah autorizované činnosti a jejich seznam naleznete zde ). zpět na začátek

O_003

Kalibrace a ověření vycházejí prakticky z velmi příbuzných postupů. Rozdíl spočívá v tom, že při ověření se zkoumá shoda metrologických vlastnosti těchto měřidel s úředně stanovenými požadavky, zejména s maximálními dovolenými chybami. Při kalibraci se kvantitativně zjišťuje vztah mezi naměřenou hodnotou a jmenovitou hodnotou nastavenou etalonem. Obě činnosti jsou formou metrologické návaznosti měřidel. zpět na začátek

O_004

Návaznost je vlastnost výsledku měření nebo hodnoty etalonu, kterou je určen vztah k národním nebo mezinárodním etalonům prostřednictvím nepřerušeného řetězce porovnání s uvedením příslušných nejistot. V podstatě se jedná o zařazení daného měřidla do nepřerušené posloupnosti přenosu hodnoty veličiny počínající etalonem nejvyšší metrologické kvality. zpět na začátek

O_005

Nejistota měření je parametr vztahující se k výsledku měření, který charakterizuje rozptýlení hodnot, které je možné přiřadit k měřené veličině. zpět na začátek

O_006

Nejistoty měření se stanovují podle dokumentu EA-4/02 (dříve EAL R2) a GUM (Guide for Evaluation of Uncertainties in Measurements). zpět na začátek

O_007

BMC je nejmenší nejistota měření, které může v rámci akreditace laboratoř dosahovat při provádění více či méně rutinních kalibrací téměř ideálních měřicích etalonů s cílem definovat, realizovat, uchovat či reprodukovat jednu či více jednotek dané veličiny, nebo které může dosahovat při více či méně rutinně prováděných kalibracích téměř ideálních měřicích zařízení určených pro měření dané veličiny. (EA-4/02). zpět na začátek

O_008

CMC je nejvyšší úroveň kalibrace nebo měření běžně nabízených zákazníkům odpovídající pravděpodobnosti pokrytí přibližně 95 %. Někdy se pro tento pojem používá termín nejlepší měřicí schopnost. (text MRA). zpět na začátek

O_009

Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou ke schvalování typu a k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam (např. při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb, pro stanovení poplatků a daní, pro ochranu zdraví, pro ochranu  životního prostředí, pro bezpečnost při práci, atd.). Seznam stanovených měřidel, specifikaci povinnosti schválení typu a lhůty pro následné ověření stanovených měřidel definuje vyhláška MPO č. 345/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. zpět na začátek

O_010

Směrnice Rady 90/384/EHS ve znění směrnice 93/68/EHS o harmonizaci právních předpisů týkajících se vah s neautomatickou činností je implementována nařízením vlády č. 326/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na váhy s neautomatickou činností .

 

Směrnice Rady 93/42/EHS ve znění směrnice 98/79/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/70/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/104/ES, a další související směrnice týkající se zdravotnických prostředků jsou implementovány nařízením vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické výrobky .

 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES o měřidlech je implementována nařízením vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla. zpět na začátek

O_011

Český metrologický institut je akreditovanou kalibrační a zkušební laboratoří, přičemž všechna jeho akreditovaná kalibrační a zkušební pracoviště jsou začleněna do jedné celoinstitutcionální laboratoře. Pouze nepatrný podíl pracovišť, kde to nebylo ve vazbě na požadavky zákazníků potřebné, není pod akreditaci zahrnut; ač i tato pracoviště pracují podle stejných zásad, stejné dokumentace atd., nebyla jejich způsobilost formálně akreditací potvrzena. Odkazy na Osvědčení o akreditaci jednotné akreditované kalibrační a zkušební laboratoře ČMI naleznete na této webové stránce v tabulce dole. Na ní též naleznete odkazy na Osvědčení o akreditaci Certifikačního orgánu pro certifikaci personálu, Certifikačního orgánu pro certifikaci výrobků ? měřidel, Certifikačního orgánu pro certifikaci systémů managementu výrobců měřidel a akreditovaného organizátora mezilaboratorního porovnávání zkoušek (referátu MPZ ČMI). zpět na začátek

O_012

S ověřováním stanovených měřidel souvisí především úřední značky, které se umísťují na stanovená měřidla splňující stanovené metrologické a technické požadavky. Používány jsou však i jiné značky identifikující neověřené měřidlo, či měřidlo ověřené v omezeném rozsahu měření apod. Obdobně se v souvislosti s kalibrací pracovních měřidel a etalonů používají kalibrační značky, jakož i další značky související s těmito metrologickými činnostmi a měřidly. Všechny tyto značky si Vám dovolujeme představit zde .   zpět na začátek

 

Odpovědi na dotazy typu ? CO S TÍMTO MÝM KONKRÉTNÍM PROBLÉMEM ?

 

S_001

Metrologické výkony ověřování stanovených měřidel provedené podle dřívější právní úpravy zůstávají v platnosti po dobu, na jakou byly původně vykonány a další následné ověření po skončení jejich platnosti, se provede již s platností podle nové právní úpravy. zpět na začátek

S_002

Podle § 19 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, jsou subjekty, které opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž (míněno instalaci), povinny podat žádost o registraci ČMI. ČMI provede registraci v případě, že žadatel splňuje podmínky podle § 11 vyhlášky č. 262/2000 Sb. v platném znění, mezi něž patří zejména technické vybavení pro zajištění návaznosti stanovených měřidel, která jsou předmětem registrace, zpracované postupy pro zajištění jejich návaznosti, prokázání odborné způsobilosti zaměstnanců (vyučení v oboru, zaškolení u výrobce) a určení zaměstnance odpovědného za činnosti prováděné v rámci registrace. Subjektu, který byl v tomto smyslu zaregistrován vydá ČMI Osvědčení o registraci, jehož součástí jsou i podmínky registrace. zpět na začátek

S_003

Podle § 19 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, jsou subjekty, které opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž (míněno instalaci), povinny podat žádost o registraci ČMI. Neplatí to tedy jako povinnost v případě, kdy jde o opravy či montáž (nestanovených) pracovních měřidel. V případě opravce či subjektu provádějícího montáž pracovních měřidel ale může ČMI registraci provést na základě dobrovolného rozhodnutí a žádosti takového subjektu, což se stává třeba tehdy, jestliže opravce chce deklarovat svou způsobilost směrem k zákazníkům jaksi tzv. navíc, ukázat, že je v něčem lepší, než konkurence. Zaměstnanec subjektu, který provádí kalibrace pracovních měřidel, nemá zákonem stanovenou povinnost prokázat nějakou formou svou kvalifikaci. Pokud však chce takový subjekt zákazníkům či v rámci systému jakosti firmy deklarovat, že jeho zaměstnanci jsou na potřebné odborné úrovni, může požádat ČMI o vydání osvědčení o odborné způsobilosti zaměstnance ke kalibracím příslušných druhů měřidel. Takový postup se používá i v případě, kdy jde o akreditovanou kalibrační laboratoř, u níž je nezbytné mít důkaz o odborné způsobilosti zaměstnanců. Všechno ale závisí na požadavcích Vašich zákazníků, kteří si mohou klást podmínky, za kterých od Vás příslušnou službu koupí, což třeba může být akreditace nebo aspoň prokazatelná způsobilost Vašich zaměstnanců atd. zpět na začátek

S_004

Vodoměr je stanoveným měřidlem ve smyslu zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. Protože u takového stanoveného měřidla je pro správnost měření důležitá i jeho správná montáž, zákon o metrologii v § 19 stanovuje, že opravci a subjekty provádějící montáž stanovených měřidel (míněno ve smyslu instalace do místa používání) podléhají povinné registraci u ČMI. Požadavky na takový subjekt a podmínky, za kterých lze žadatele pro tuto činnost zaregistrovat uvádí § 10 a § 11 vyhlášky č. 262/2000 Sb. v platném znění. Registraci provádí územně příslušné pracoviště ČMI. Provádění montáží stanovených měřidel subjektem bez platné registrace ve smyslu § 19 zákona o metrologii je pod sankcí dle § 23 odst. 1 písm. d) zákona o metrologii ve výši do 1 mil. Kč.

 

Cejchování je archaický výraz mající původ v němčině, správně se nazývá ověřování ; ověření stanoveného měřidla mohou podle § 16 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, v platném znění provádět ČMI a subjekty, které byly k této činnosti autorizovány Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Požadavky na subjekt, který je možno autorizovat naleznete jednak v § 16 zákona o metrologii, ale zejména v § 9 vyhlášky č. 262/2000 Sb. v platném znění. Klíčovou informací je, že na začátku Vašeho usilování o takovou autorizaci musí proběhnout vstupní pohovor na odboru metrologie ÚNMZ, kde obdržíte základní nezbytné informace, především proto, že na autorizaci není podle zákona o metrologii právní nárok. Takový pohovor si lze sjednat na ÚNMZ na tel. 224 907 180. V této oblasti pak budete následně až po svojí přípravě na tuto činnost spolupracovat s ČMI na problému získání Osvědčení o metrologické , technické a personální způsobilosti k ověřování stanovených měřidel, který je jedním z nezbytných dokumentů pro udělení autorizace. zpět na začátek

S_005

Váš dotaz se týká měřidla délky na metrové zboží, které je určeno k použití nebo již používáno v tzv. závazkových vztazích (dříve tzv. obchodní styk ). Takovéto měřidlo je podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, stanoveným měřidlem, neboť je používáno k účelům dle § 3 odst. 3 tohoto zákona a zároveň jde o měřidlo uvedené ve vyhlášce MPO č. 345/2002 Sb., tedy stanovené ke schvalování typu před uvedením na trh a k povinnému ověřování. S ohledem na tuto skutečnost lze při prodeji metráže textilního zboží měřit pouze takovým měřidlem, které má platné ověření. Zda je ověření platné se pozná především podle toho, že na měřidle je umístěna úřední značka (vyražená), jejíž podoba odpovídá vyhlášce MPO č. 262/2000 Sb. ve znění vyhlášky MPO č. 344/2002 Sb. (a též ji najdete na webových stránkách ČMI). Součástí této úřední značky je dvojčíslí ? poslední dvojčíslí roku, v němž bylo provedeno ověření. Lhůta platnosti ověření je stanovena vyhláškou č. 345/2002 Sb. (položka 1.1.1 druhového seznamu v příloze vyhlášky) ve znění pozdějších předpisů a činí 2 roky. Tato lhůta se počítá od 1. ledna roku následujícího po roce ověření. Tedy je-li dvojčíslí např. 05 (poslední dvojčíslí roku 2005) , počítá se lhůta od 1.1.2006 a platí do 31.12.2007, pokud neskončí předčasně z důvodů uvedených v § 7 odst. 2 vyhlášky č. 262/2000 Sb. ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb. Ověřování stanovených měřidel mohou provádět pouze ČMI nebo subjekty, které byly autorizovány Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (seznam autorizovaných metrologických středisek lze nalézt na www.unmz.cz ). Podle zákona o metrologii je povinností uživatele stanovených měřidel, která podléhají dalšímu ověření, vést jejich seznam s datem posledního ověření a předkládat je k následnému ověřování. Náklady na ověřování hradí uživatel měřidla. zpět na začátek

S_006

Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů v § 11 odst. 4 stanovuje: ... U měřidel, pokud jsou používána za okolností, kdy nesprávným měřením mohou být významně poškozeny zájmy osob, je poškozená strana oprávněna vyžádat si jejich ověření nebo kalibraci a vydání osvědčení o výsledku . Zákon zde mluví o poškozené straně , kterou byste bezpochyby mohl být jako konečný odběratel vody (plynu, elektrické energie). Je pak obvyklé, že dodavatel příslušné energie, který je zpravidla i vlastníkem/uživatelem měřidla, zajistí na základě Vašeho požadavku a za podmínek, které mezi sebou sjednáte přezkoušení měřidla a seznámí Vás s jeho výsledkem ? obvykle poskytnutím kopie Osvědčení o ověření podle § 11 odst. 4 zákona. Toto ověření provedou subjekty zmocněné zákonem k ověřování stanovených měřidel. zpět na začátek

S_007

Váš dotaz se týká elektroměru, jehož uživatelem (a často i vlastníkem) je dodavatel elektrické energie, přičemž tímto elektroměrem se měří množství dodané energie pro účely výpočtu příslušné peněžní úhrady. Takovýto elektroměr je podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, stanoveným měřidlem, neboť je používán k účelům dle § 3 odst. 3 tohoto zákona a zároveň jde o měřidlo uvedené ve vyhlášce MPO č. 345/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy stanovené k povinnému ověřování. S ohledem na tuto skutečnost lze spotřebu elektrické energie ve Vaší domácnosti měřit pouze takovým elektroměrem, který má platné ověření. Zda je ověření platné se pozná především podle toho, že na měřidle je umístěna úřední značka v podobě plomby nebo samolepicího štítku, jejíž podoba odpovídá vyhlášce MPO č. 262/2000 Sb. ve znění vyhlášky MPO č. 344/2002 Sb. (a též ji najdete na webových stránkách ČMI). Součástí této úřední značky je dvojčíslí, poslední dvojčíslí roku, v němž bylo provedeno ověření elektroměru. Lhůta platnosti ověření elektroměru, která v případě indukčních elektroměrů vyrobených do 31.12.1989 činí 10 roků, v případě indukčních elektroměrů vyrobených po 1.1.1990 je to 16 roků, v případě statických elektroměrů 12 roků, se počítá od 1. ledna roku následujícího po roce ověření. Tedy když je dvojčíslí např. 90 a jde o indukční (dynamický) elektroměr, počítá se lhůta od 1.1.1991 a platí do 31.12.2006, pokud neskončí předčasně z důvodů uvedených v § 7 odst. 2 vyhlášky MPO č. 262/2000 Sb. ve znění vyhlášky MPO č. 344/2002 Sb. V případě nových elektroměrů není měřidlo opatřeno úřední značkou, ale symbolem ?CE? a doplňkovým metrologickým označením (jehož součástí je poslední dvojčíslí roku posouzení shody) a číslem tzv. notifikované osoby (se zmíněným dvojčíslím se pracuje stejně, jako s dvojčíslím v úřední značce). Ověřování stanovených měřidel mohou provádět pouze ČMI nebo subjekty, které byly autorizovány Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. (V případě elektroměrů však ČMI ověřování neprovádí). Seznam Autorizovaných metrologických středisek (AMS) lze nalézt na www.unmz.cz . Součástí výše zmíněné úřední značky je i identifikační značka AMS, která má podobu K XXX, kde XXX je nahrazeno přiděleným číslem. Instalovat elektroměry na místo použití (ve Vaší domácnosti) je oprávněna pouze firma s platnou registrací pro montáž stanovených měřidel. Tuto registraci provádí ČMI a informaci o tom, zda konkrétní montážní firma je platně registrována, lze získat na územně příslušném Oblastním inspektorátu ČMI případně ve speciální databázi na tomto webu. Podle zákona o metrologii je povinností uživatele stanovených měřidel, která podléhají dalšímu ověření, vést jejich seznam s datem posledního ověření a předkládat je k následnému ověřování. Náklady následného ověření hradí uživatel měřidla. V případě, že Vy, jako odběratel elektrické energie, máte pochybnosti o správnosti příslušného stanoveného měřidla ? elektroměru, můžete v souladu s § 11 odst. 4 zákona o metrologii požádat dodavatele energie ? uživatele stanoveného měřidla o přezkoušení správnosti měřidla. Podmínky úhrady za takovou zkoušku jsou zpravidla součástí smlouvy uzavřené na dodávku elektrické energie; obvyklé je, že pokud se zjistí, že měřidlo splňuje stanovené požadavky, hradí náklady demontáže a přezkoušení stěžovatel, v opačném případě je hradí uživatel měřidla. zpět na začátek

S_008

Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, je jedním z legislativních nástrojů, které řeší ochranu spotřebitele, a to v tomto případě správností měřidel a měření. V souvislosti s tím specifikuje zvláštní kategorii měřidel, stanovená měřidla , tedy měřidla, která MPO stanoví vyhláškou k povinnému ověřování a ke schvalování typu s ohledem na jejich význam pro účely uvedené v § 3 odst. 3 tohoto zákona, mezi něž patří i závazkové vztahy (prodej, poskytování služeb ...). Jestliže je tedy měřidlo používáno k účelům podle § 3 odst. 3 zákona a zároveň je uvedeno ve vyhlášce MPO č. 345/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jedná se o stanovené měřidlo. Z toho vyplývá, že při účtování dodávané studené i teplé vody je třeba používat platně ověřené vodoměry. Tato povinnost se týká právnických osob, fyzických osob podnikajících a orgánů státní správy. Stavební bytové družstvo či Sdružení vlastníků bytů je takovým subjektem, pro který je zákon o metrologii závazný. Obvyklé uspořádání měření v bytovém domě spočívá v tom, že: 1) dodavatel vody (vodárna) účtuje vlastníkovi bytového domu (SBD) dodanou vodu podle údajů tzv. patního vodoměru a následně 2) vlastník bytového domu rozpočítává takto vzniklé náklady v poměrech množství protečené vody naměřených bytovými vodoměry a ty účtuje vlastníkům bytových jednotek. Při tomto uspořádání jsou stanovenými měřidly jak patní vodoměr, tak bytové vodoměry a musí mít platné ověření podle zákona o metrologii. Uživatelům stanovených měřidel však zákon v § 18 stanovuje i další povinnosti, a to vést seznam stanovených měřidel v používání, která podléhají následnému ověřování, a předkládat je k ověřování. Uživatel měřidla, který použil bez platného ověření měřidlo k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený, porušil zákon o metrologii a podle jeho § 23  odst. 1 písm. b) mu může ÚNMZ uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč. Zda je ověření platné se pozná především podle toho, že na měřidle je umístěna úřední značka v podobě plomby nebo samolepicího štítku, jejíž podoba odpovídá vyhlášce č. 262/2000 Sb. v platném znění (a též ji najdete na webových stránkách ČMI). Součástí této úřední značky je dvojčíslí ? poslední dvojčíslí roku, v němž bylo provedeno ověření vodoměru. Doba platnosti ověření vodoměru v případě patních vodoměrů na studenou vodu činí 6 roků, v případě vodoměrů na teplou vodu 4 roky, v případě vodoměrů na teplou vodu i vodoměrů na studenou vodu používaných pouze k rozúčtování nákladů konečným spotřebitelům činí 5 roků (pokud jsou bytové vodoměry na teplou vodu používány k účelu uvedenému ve  vyhlášce č. 366/2010 Sb., činí  doba platnosti ověření předmětných bytových vodoměrů na teplou vodu 4 roky, a to i po datu 1. ledna 2012 - změna doby platnosti ověření uvedená ve vyhlášce  č. 285/2011 Sb., se těchto vodoměrů netýká). Tato lhůta se počítá od 1. ledna roku následujícího po roce ověření. Tedy když je dvojčíslí např. 00 a jde o patní vodoměr na studenou vodu, počítá se lhůta od 1.1.2001 a platí do 31.12.2006, pokud neskončí předčasně z důvodů uvedených v § 7 odst. 2 vyhlášky MPO č. 262/2000 Sb. v platném znění. V případě nových vodoměrů není měřidlo opatřeno úřední značkou, ale symbolem ?CE? a doplňkovým metrologickým označením (jehož součástí je poslední dvojčíslí roku posouzení shody) a číslem tzv. notifikované osoby (se zmíněným dvojčíslím se pracuje stejně, jako s dvojčíslím v úřední značce). Aby však byly vytvořeny předpoklady pro správné měření, nestačí u řady měřidel, včetně vodoměru, platné ověření měřidla, ale je důležitá i jeho správná montáž v souladu s platnými předpisy a pokyny výrobců. Proto zákon o metrologii v § 19 stanovuje, že opravci a subjekty provádějící montáž stanovených měřidel (míněno ve smyslu instalace do místa používání) podléhají povinné registraci u ČMI. Zda je subjekt k příslušné činnosti, např. montáže vodoměrů, platně registrován, se můžete dozvědět na webu ČMI. Jestliže však montáž stanoveného měřidla byla provedena subjektem bez platné registrace ve smyslu § 19 zákona o metrologii, vystavuje se takový subjekt nebezpečí uložení pokuty dle § 23 odst. 1 písm. d) zákona o metrologii ve výši do 1 mil. Kč.

 

Pokud je srovnávána indikace patního vodoměru se součtem vodoměrů bytových prakticky vždy je zjištěn větší či menší rozdíl. Tento rozdíl je způsoben mnoha vlivy, mezi něž patří zejména vliv:

 

-      rozdílných skutečných individuálních chyb jednotlivých vodoměrů,

-      skutečnosti, že bytový vodoměr nemusí indikovat minimální odběry způsobené například protékáním rezervoárů klozetů,

-      rozdílných okamžiků odečtů indikací patního i jednotlivých bytových vodoměrů,

-      případné nesprávné montáže (některých) bytových vodoměrů,

-      případných úniků a nelegálních odběrů v domovním rozvodu.

 

Pokud však rozdíl mezi indikací patního vodoměru a součtem indikací bytových vodoměrů je větší než 25 % hodnoty indikované patním vodoměrem, přičemž byly vyloučeny neměřené odběry a nesprávné montáže (posouzeno kvalifikovaným registrovaným subjektem, nejlépe jiným, než který vodoměry instaloval) a odečty byly provedeny v úzkém časovém období, může být tento rozdíl způsoben nesprávnými metrologickými vlastnostmi používaných vodoměrů a doporučujeme si vyžádat jejich ověření podle § 11 odst. 4 zákona o metrologii.

 

S účinností od 1. ledna 2014 stanovuje legální způsoby rozúčtování nákladů na služby (tzv. plnění) spojené s používáním bytů a nebytových prostorů v domech s byty, včetně dodávky studené vody, teplé vody a tepla, zákon č. 67/2013 Sb., a to v § 5 (dodávka vody) a § 6 (dodávka tepla a centralizovaně poskytované teplé vody). Podle § 5 ujedná poskytovatel služeb rozúčtování s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Nedojde-li k ujednání nebo rozhodnutí družstva, anebo SVJ, rozúčtují se náklady na dodávku vody v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody podle směrných čísel roční potřeby vody stanovených ve smyslu přílohy č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., v platném znění. Náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u SVJ ujednáním všech vlastníků jednotek. Nedojde-li v tomto případě k ujednání, rozúčtují se náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody podle vyhlášky č. 372/2001 Sb.

 

Právní úprava metrologie neřeší, jakým náhradním způsobem se stanoví úhrada za dodanou vodu v případě, že bylo používané stanovené měřidlo nesprávné. To řeší např. legislativa v gesci Ministerstva zemědělství.

 

Jednoznačně však použití měřidla bez platného ověření k příslušnému účelu a montáž stanoveného měřidla bez platné registrace jsou významným porušením zákona. zpět na začátek

S_009

V první řadě je hned v úvodu nutné uvést, že k závaznému výkladu níže uvedených právních norem je oprávněno Ministerstvo průmyslu a obchodu (zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů) a Ministerstvo pro místní rozvoj (vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele), a to na základě § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky; připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila; dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě. V případě, že potřebujete závazné stanovisko, doporučujeme Vám proto obrátit se na příslušné ústřední orgány státní správy. Následující odpověď má pouze informativní charakter a výklad v něm obsažený nemá závazný charakter a rovněž nepředjímá stanovisko příslušného ústředního orgánu státní správy.

 

S účinností od 1. ledna 2014 stanovuje legální způsoby rozúčtování nákladů na služby (tzv. plnění) spojené s používáním bytů a nebytových prostorů v domech s byty, včetně dodávky teplé vody a tepla, zákon č. 67/2013 Sb., a to v § 5 (dodávka vody obecně) a § 6 (dodávka tepla a centralizovaně poskytované teplé vody). Náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u SVJ ujednáním všech vlastníků jednotek. Nedojde-li k ujednání, rozúčtují se náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody mezi konečné spotřebitele.

 

Aniž bychom se zabývali stanovením, zda se na Vás příslušná právní úprava vztahuje či nevztahuje, zda v některém z bytů bydlí nájemce či podnájemník, je nutné uvést, že vyhláška č. 372/2001 Sb., dává vlastníkům budov při rozúčtování na konečné spotřebitele na výběr dvě možnosti: § 5 odst. 4 cit.: Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně podle náměrů vodoměrů instalovaných u konečných spotřebitelů a dále § 5 odst. 6 cit.: V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, vlastník spotřební složku rozdělí podle průměrného počtu osob užívajících byt nebo nebytový prostor v zúčtovacím období a nebo v případě dohody všech konečných spotřebitelů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostor v zúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací jednotce mající vliv na odběr teplé užitkové vody zohlední vlastník přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení. V nebytových prostorách stanoví vlastník průměrný počet osob nebo odpovídající velikost podlahové plochy na základě odborného posouzení podle způsobu odběru a rozsahu využívání teplé vody . Toto druhé ustanovení se vztahuje na případy, kdy vlastník (všichni spoluvlastníci) nepřistoupil/i k instalaci měřidel v celé zúčtovací jednotce. Neznamená to však, že ve zúčtovací jednotce, ve které vlastník/všichni spoluvlastníci se rozhodl/i tato měřidla nainstalovat, a někteří nájemníci takovouto instalaci odmítli, se budou těmto konečným spotřebitelům rozúčtovávat náklady podle tohoto ustanovení. V tomto případě by bylo použito § 5 odst. 7. Pokud by se tedy všichni spoluvlastníci dohodli na tom, že bude rozúčtování prováděno dle § 5 odst. 6 vyhl . č. 372/2001 Sb., pak by měřidla teplé vody nemusela být nainstalována, což však sebou každopádně nese určitá praktická rizika vzhledem k tomu, že spoluvlastníky, nájemce či podnájemce (konečného spotřebitele) nenutí nic k šetření a dá se předpokládat, že by spotřeba teplé vody vzrostla. Rovněž je nutné uvést, že následující výklad se nevztahuje na tzv. patní vodoměr, který je jednoznačně stanoveným měřidlem a musí podle zákona č. 505/1990 Sb., splňovat náležitosti stanoveného měřidla, v případě kdy je používán k výpočtu úhrady za teplou vodu (tuto povinnost ukládá rovněž zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, § 78 odst. 1). zpět na začátek

S_010

Vodoměry, které byly uvedeny na trh v členském státě EU v souladu s příslušnými směrnicemi starého přístupu (směrnice byly do právního řádu ČR převedeny vyhláškami MPO č. 332, 333 a 334/2000 Sb.) a označeny příslušnými značkami EHS schválení typu a prvotního EHS ověření mají automaticky platnost schválení typu a prvotního ověření v ČR jako členském státě EU, to je tedy po 1.5.2004. Vámi poskytnutý dokument jsme identifikovali jako prohlášení národního metrologického institutu Itálie o shodě se směrnicí 75/33/EHS ve věci schválení typu i prvotního ověření. Tatáž směrnice byla převzata do českého právního řádu vyhláškou č. 334/2000 Sb. Jestliže jsou měřidla označena příslušnými značkami EHS schválení typu a prvotního EHS ověření (viz vyhláška MPO č. 332/2000 Sb. v platném znění), je schválení typu i prvotní ověření automaticky platné v členských státech EU včetně ČR. Značka schválení typu je tvořena písmenem epsilon , v horní části je uvnitř písmeno státu a dvojčíslí roku schválení typu, v dolní části je číslo schválení typu; prvotní EHS ověření je vyznačeno malým tiskacím e ; uvnitř horní části je stát, v dolní části identifikační kód metrologického orgánu a k tomu patří šestiúhelník s dvojčíslím roku uvnitř. zpět na začátek

S_011

V tomto případě se jedná o výklad právních a dalších předpisů, k němuž jsou kompetentní příslušná ministerstva. S cílem poskytnout alespoň informativní stanovisko k Vašim dotazům sdělujeme: K této záležitosti se vztahují oznámení ve Věstníku ÚNMZ č. 9/1995 a oznámení 01/03, z nichž vyplývá, že: ... při posuzování vlastností měřičů protečeného množství studené a teplé užitkové vody v době platnosti jejich ověření se měřidlo (vodoměr na studenou a teplou užitkovou vodu) považuje za správné, pokud zjištěné chyby nepřesáhnou svojí hodnotou dvojnásobek dovolených chyb stanovených příslušným metrologickým předpisem a platných pro prvotní ověření vodoměrů, což se však týká jen těch vodoměrů na studenou a teplou užitkovou vodu, na které se nevztahuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb. . Zákon č. 274/2001 Sb. se vztahuje na vodovody pro dodávku pitné (studené) vody a na kanalizace, přičemž se v § 2 odst. 5 definuje, kdo je odběratelem. Prováděcí vyhláška Ministerstva zemědělství k tomuto zákonu č. 428/2001 Sb. se pak vztahuje pouze na pitnou (studenou) vodu. Z těchto dvou právních předpisů lze dovodit, že vyhláška se vztahuje na vodoměry na studenou pitnou vodu při její dodávce vlastníkovi pozemku nebo stavby připojené na vodovod, organizační složce státu hospodařící s nemovitostí podle zvláštního zákona anebo společenství vlastníků budovy. zpět na začátek

S_012

Měřiče tepla jsou měřicím zařízením, které vydává výsledky měření vyjádřené v jednotkách energie na základě vyhodnocení vstupních údajů několika měřidel různých veličin, a to měřidel teploty, tlaku a protečeného množství. S ohledem na to, že pro výpočet úhrady za teplo byla stanovena metodika, která výrazně odlišuje úhradu za teplo dodané v podobě přehřáté páry a za teplo dodané v podobě mokré páry, musí tato měřidla v určitém okamžiku rozhodnout, zda se jedná o páru přehřátou nebo mokrou. Podle toho probíhá načítání dodaného tepla do dvou počítadel pro přehřátou nebo mokrou páru. Tuto funkci, která podle TPM (technický předpis metrologický) 3724-98 není předmětem zkoušek při typovém schvalování měřiče tepla, ovlivňuje při praktickém užívání několik faktorů. ČMI zvažuje záměr zařadit přezkoušení této funkce měřidla do uvedeného předpisu. Je třeba poznamenat, že jednotková cena za páru mokrou a za páru sytou se výrazně liší. Měřidla teploty, tlaku a protečeného množství, která jsou členy měřiče tepla, jsou stanovenými měřidly a jako každé měřicí zařízení pracují s určitými chybami a nejistotami měření. Tím je pak dána celková chyba sestavy měřiče tepla při identifikaci bodu sytosti páry a tím i přepnutí mezi oběma zmíněnými režimy. Měřiče tepla tak měří v rámci dovolených odchylek a nejistot shodně celkové množství dodané tepelné energie, ale mohou se lišit v množství energie zařazeném do oblasti páry přehřáté a do oblasti páry mokré. Reálně dodávaná pára se může případě pohybovat v těsné blízkosti meze sytosti. To by mohlo způsobit, že jeden měřič tepla s ohledem na svou chybu a na celkovou nejistotu měření může identifikovat páru jako přehřátou a jiný měřič (i téhož typu) ji může zařadit do oblasti měření v mokré páře. Tento stav by byl odstraněn, pokud by se sytost páry pohybovala výše nad mezí sytosti alespoň o nejistotu měření sestavy měřiče tepla. Problém zpravidla spočívá v tom, že předmětná měřidla nejsou vhodná pro měření v situaci, kdy je skutečný stav páry vzdálený od meze sytostí méně, než je nejistota měření těmito měřiči. ČMI není kompetentní k řešení metodiky měření spotřeby tepla v rámci vztahů mezi jeho dodavateli a spotřebiteli, a proto je vhodné Váš problém konzultovat se Státní energetickou inspekcí (SEI), která pro tuto oblast disponuje kompetencemi stanovenými právními předpisy. ČMI je připraven se SEI spolupracovat při řešení metrologických aspektů Vašeho problému. zpět na začátek

S_013

Výše uvedené rozpočítávače nejsou uvedeny v seznamu druhů měřidel v příloze vyhlášky MPO č. 345/2002 Sb., kterou se stanovují měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu. Nejde tedy o pracovní měřidla stanovená. Podle stanoviska ČMI se dokonce ani o měřidla nejedná. S ohledem na tyto skutečnosti nepodléhají rozpočítávače povinnosti schvalování typu ani ověřování. ČMI tyto rozpočítávače nezkouší ani jinak neposuzuje. Informace o tomto výrobku je podle našeho názoru povinen podat zejména výrobce resp. prodejce. Povinnost poskytnout příslušné informace o výrobku je obecně stanovena zákonem o ochraně spotřebitele číslo 634/1992 Sb. (především § 9 až 11). Následně pak může poskytnout relevantní informace o způsobu instalace a použití rozpočítávače případně i jeho uživatel (majitel), který jej obvykle používá k rozpočtu úhrady za teplo dodané uživatelům jednotlivých bytů apod. nebo jím zmocněná firma. zpět na začátek

S_014

Výdejní stojany na pohonné hmoty (PH) jsou jedním z druhů měřidel, která jsou v případě určení k použití v závazkových vztazích uváděna na evropský trh podle směrnice 2004/22/ES, resp. nařízení vlády č. 464/2005 Sb. v platném znění. S ohledem na jejich význam v závazkových vztazích (dále viz §3 odst. 3 zákona) je také stanovilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhláškou č. 345/2002 Sb. k povinnému ověřování. Pro měřidlo, jehož typ byl podroben tzv. ES přezkoušení typu, je vystaven certifikát (dále jen Certifikát ), který obsahuje podrobný popis měřidla, jeho metrologických a technických vlastností, stanovuje požadavky na zkoušení při ověřování, umístění úředních značek a řadu dalších náležitostí. Tyto stojany nejsou běžně určeny pro jiné, než stacionární použití, neboť tak také byly při zkouškách pro vydání Certifikátu zkoušeny. S ohledem na tuto skutečnost byste musel pro předmětná měřidla, která jsou podrobena denním změnám místa užívání, použít měřidlo pro takový režim používání určené a přezkoušené i při uvedení na trh. Především jde o schopnost předmětných měřidel uchovat si metrologické vlastnosti, zejména schopnost správně měřit v rozsahu dovolených chyb a plnit všechny předepsané funkce. V případě, že byste používal stanovená měřidla v rozporu se zákonem, byl by vydán zákaz jejich dalšího používání a Český metrologický institut (ČMI) by navrhl Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví uložení pokuty podle § 23 zákona (až jeden milion Kč). Měřidla pro ?mobilní použití? musí splňovat metrologické požadavky, které jsou na mezinárodní úrovni stanoveny výše zmíněnou směrnicí a dokumentem OIML R 117 (OIML = mezinárodní organizace pro legální metrologii) viz http://www.oiml.org/en/publications/recommendations/publication_view?type=1&status=1 . Měřidlo, splňující tyto požadavky je však podstatně techniky složitější a výrazně dražší, než standardní výdejní stojany. Ve všech případech výdejních stojanů používaných v mobilním režimu, které dosud ČMI ověřoval, je s ohledem na metrologické vlastnosti těchto měřidel uplatňována podmínka, že po každém přemístění je třeba provést nové ověření stanoveného měřidla, tj. platnost ověření zaniká při změně místa užívání stanoveného měřidla podle § 7 odst. 2 vyhlášky MPO č. 262/2000 Sb. v platném znění. zpět na začátek

S_015

Přezkoumání podnětů, jako je Váš, je v řadě případů řešeno státním metrologickým dozorem dle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů; státní metrologický dozor vykonává Český metrologický institut (ČMI). Příslušný pověřený zaměstnanec ČMI provede kontrolu na čerpací stanici. Kontrola bude provedena ve dvou etapách, nejprve běžným spotřebitelským nákupem a přeměřením zakoupeného množství pohonné hmoty a poté technickou kontrolou výdejního stojanu (za účasti odborné servisní firmy). Pro tento účel by nám pomohlo, kdybyste nám sdělil, o jaké číslo výdejního místa se v případě Vámi popisovaného nákupu jednalo a den, ve kterém byl nákup proveden. Správnost měření na čerpacích stanicích pohonných hmot souvisí s výdejními stojany měřidly, která jsou měřidly stanovenými a jsou v souladu s právními předpisy v dvouletých intervalech ověřována zaměstnanci ČMI, kteří nejsou zainteresovaní na případných záměrně nesprávných výsledcích měření. Chyba měřidla, zjišťovaná při několika kontrolních režimech, nesmí překročit chybu dovolenou (0,5 %), jinak měřidlo není opatřeno úředními značkami a nesmí být pro veřejný prodej používáno. Na ČMI se přímo nebo cestou ČOI obrací uživatelé osobních vozů (jejichž množství přímo úměrně stoupá s cenou pohonných hmot) s tím, že do svých nádrží načerpali víc pohonných hmot, než uvádí výrobce v manuálu k vozidlu. Zatím však ani v jednom z těchto případů nebyla prokázána nesprávnost stanoveného měřidla. Přitom například výrobce vozů zn. YYYY písemně potvrdil, že určitým způsobem čerpání lze do nádrže načerpat běžně zřetelně více PH, neboť celkový objem nádrže, jejíž jmenovitý objem v dokladech k vozidlu je uveden 45 L , činí s bezpečnostním prostorem a nalévacím hrdlem 58 L s tolerancí (2 až 3) L. O této skutečnosti se můžete přesvědčit např. u vozidel značky Škoda na tomto sdělení výrobce . Údaje dostatečně přesného a ověřovaného stanoveného měřidla jsou konfrontovány s údaji indikátoru množství paliva v nádrži, jehož metrologické parametry jsou nesrovnatelně špatné; na tuto skutečnost nemá vliv ani to, že údaje jsou pak u luxusnějších vozů různě přepočítávány palubním počítačem. Abyste lépe pochopil toto konstatování je na adresu výdejního stojanu třeba sdělit, že podle zákona o metrologii je stanovené měřidlo po ověření opatřeno (a proti nežádoucí manipulaci zajištěno) úředními značkami, jejichž podobu stanovuje vyhláška MPO č. 262/2000 Sb. v platném znění, na místech určených v certifikátu o schválení typu stanoveného měřidla. Tyto značky v podobě plomb byste nalezl, kdyby Vám obsluha otevřela kapotáž výdejního stojanu, což ale není její povinnost stanovená právní úpravou metrologie. Proto lepí ČMI po ověření stojanu na sklo displeje nebo přímo na displej takovou oranžovou informativní nálepku, na níž jsou písmena CM, číslo pracoviště ČMI, které ověření provedlo a dvojčíslí roku, kdy bylo poslední ověření provedeno. Lhůta platnosti ověření (2 roky v tomto případě) se počítá od 1. ledna roku následujícího po ověření. Jako informaci pro veřejnost jsme další kulatou značku, na níž se uvádí, že ověření provedl ČMI, který inspektorát, kontakty na něj a ve kterém roce musí být provedeno ověření další. Na čerpacích stanicích jsou dále o každém výdejním stojanu vedeny tzv. kmenové listy, což je evidence stanovených měřidel, která je povinností uživatele měřidel podle zákona o metrologii. Do kmenových listů se zaznamenávají všechny opravy, jiné servisní zásahy, ale i ověřování měřidel apod. Jedná se však o dokument, který Vám nemusí obsluha poskytnout. Za období posledních dvanácti měsíců se vyskytlo asi 30 stížností typu Vaší, které jsme přešetřovali a přezkoušeli měřidlo. Ani jednou nebylo měřidlo chybné, ale skutečně bylo do nádrže načerpáno více pohonných hmot. Technicky je to věc, která je výrobcům vozidel známa a souvisí se způsobem čerpání pohonných hmot do nádrže (jak je výše již uvedeno). Bohužel lavina stížností motoristů na výdejní stojany pohonných hmot je vyvolána zejména sugestivním vlivem informačních systémů moderních automobilů, které (pokud jde o množství paliva v nádrži a o výpočty z něj činěné) pracují s palivoměry měřícími s přesností v nejlepším případě 5 %, někdy i více než 10 %. Pokud nevěříte, můžete si prohlédnout výsledek zkoušky přesnosti indikace u palivoměrů, které byly provedeny na 23 automobilech různých značek ? viz http://www.adac.de/infotestrat/tests/autozubehoer-technik/verbrauchsanzeige/default.aspx?tabid=tab1 . A pak porovnává motorista toto měření s měřením stojanem, který má, jak je výše uvedeno, největší dovolenou chybu 0,5 % měřeného protečeného množství kapaliny. Dochází i k případům malého množství čerpání do např. 6 litrů a ručička palivoměru se prakticky nepohne. Ze strany zákazníka dochází k podezírání čerpací stanice či společnosti z podvodu. Podle vyjádření značkových servisů a servisních poradců palivoměr vykazuje natankované palivo až od množství alespoň 6 (v některých případech až 10) litrů výše. Teprve po natankování většího množství se palivoměr kalibruje a indikuje nové palivo. Toto chování palivoměrů vysvětlují výrobci potřebou tzv. mrtvého pásma, jehož účelem je zajistit relativně správnou funkci palivoměru  (zamezit kolísání indikace za jízdy, při náklonu vozidla apod. (bez ní by palivoměr reagoval na pohyby hladiny paliva v nádrži při jeho přelévání v důsledku pohybu vozidla a jeho odklonů od referenční roviny.  zpět na začátek

S_016

De facto časově omezená platnost metrologické návaznosti je v právní úpravě metrologie ošetřena pouze u stanovených měřidel; Vámi zmíněná měřidla stanovenými měřidly nejsou, neboť jsou druhu, který není uveden ve vyhlášce č. 345/2002 Sb., v platném znění. Jsou tedy měřidly pracovními. K pracovním měřidlům se vztahuje obecná povinnost subjektů z § 18 písm. b) zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů: " Subjekty zajišťují jednotnost a správnost měřidel a měření a jsou povinny vytvořit metrologické předpoklady pro ochranu zdraví zaměstnanců, bezpečnosti práce a životního prostředí přiměřeně ke své činnosti " (subjektem je podle § 1 zákona o metrologii právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, tedy například vaše firma). Kromě toho zákon o metrologii v § 11 odst. 5 a v § 5 odst. 6 stanovuje, že metrologická návaznost pracovních měřidel se realizuje kalibrací. Při provedení nebo zadání kalibrace musí uživatel měřidla definovat požadavky na nejistotu měření, rozsah kalibrace apod. Pokud však jde o dobu platnosti kalibrace, resp. přesněji o rekalibrační interval, stanoví si jej na vlastní odpovědnost uživatel pracovního měřidla, který tak učiní na základě vlastností měřidla, podmínek a četnosti použití, doporučení výrobce opravce či kalibrační laboratoře, vlastních zkušeností apod. Na Vaši otázku je jednoduchá odpověď ? co není právně závazně zakázáno či vymezeno, je dovoleno. Rekalibrační intervaly pracovních měřidel (a etalonů) právně závazně legislativou pro metrologii stanoveny nejsou, takže si je řešíte sami, pouze musíte efektivně zajistit tu zmíněnou jednotnost a správnost měřidel a měření zpět na začátek

S_017

V tomto případě umístěním značky shody CE na měřidlo deklaruje výrobce shodu s požadavky evropské směrnice pro zdravotnické prostředky (včetně prostředků s měřicí funkcí). Tato směrnice obsahuje i metrologické požadavky specifikované v příslušných harmonizovaných normách k této směrnici (v ČR nařízení vlády č. 336/2004 k zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů); v případě skleněných lékařských teploměrů se jedná o harmonizované technické normy EN 12470-1, EN 12470-2 (případně dokumenty OIML R7, OIML R114 a OIML R 115). V oblasti metrologie tato měřidla nepatří pod působnost tzv. evropských směrnic starého přístupu (v ČR převzaty jako vyhlášky k zákonu o metrologii, viz www.cmi.cz legislativa), ale jsou podchycena výše zmíněnou směrnicí nového přístupu (MDD). Platí tedy: Měřidla výše uvedeného druhu jsou uváděna na jednotný evropský trh v některém členském státě EHP (včetně ČR) postupy podle směrnice MDD, jsou označena příslušnými značkami shody a jejich výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce vydá prohlášení o shodě s požadavky uvedené směrnice, z něhož musí vyplývat, že předmětem posouzení shody byly i metrologické požadavky (např. uplatněním harmonizovaných technických norem EN nebo dokumentů OIML při posuzování shody). Podmínkou pro uvedení těchto měřidel na trh v ČR již není schválení typu ani prvotní ověření podle zákona o metrologii. zpět na začátek

S_018

Vaše informace je nesprávná. Způsob stanovení okamžiku, kterým počíná běžet lhůta platnosti ověření, stanovuje v § 7 odst. 1  vyhláška č. 262/2000 Sb. ve znění vyhlášky 344/2002 Sb. Pokud se vydává k měřidlu ověřovací list, doba platnosti se počítá ode dne vydání ověřovacího listu (obvykle je v ověřovacím listě uvedeno konkrétní datum a další případy, kdy platnost ověření zaniká). Jestliže se ověřovací list nevydává a na měřidlo se pouze umístí úřední značka, přičemž ta obsahuje poslední dvojčíslí roku, ve kterém bylo ověření provedeno, začíná se počítat doba platnosti ověření od 1. ledna roku následujícího po roce ověření. Dokument Potvrzení o ověření stanoveného měřidla není ověřovacím listem, ani nemá náležitosti ověřovacího listu stanovené v příloze č. 2 výše uvedené vyhlášky. Proto nemá žádný vliv na způsob počítání lhůty platnosti ověření. Tento dokument byl zaveden na základě četných požadavků uživatelů měřidel, kteří byli nuceni zejména auditory systémů jakosti mít dokumentováno ověření i v případě, kdy se ověřovací list nevydává a pouze na měřidlo umístí úřední značka. Potvrzení o ověření stanoveného měřidla vydává Český metrologický institut (ČMI) nebo autorizované metrologické středisko na základě požadavku konkrétního zákazníka jako nadstandardní službu, tedy za zvláštní úplatu. Lhůtu platnosti ověření pak stanovuje vyhláška 345/2002 Sb. zpět na začátek

S_019

Jednou z významných politik EU je ochrana spotřebitele. V době, kdy je řada výrobků balena bez přítomnosti spotřebitele a ten se při koupi těchto výrobků zpravidla nemůže přesvědčit o správnosti množství výrobku v balení, řeší EU ochranu spotřebitele cestou směrnic jednotně stanovujících požadavky na toto tzv. hotově balené zboží, a to v případě zboží označeného symbolem ² e ² . U hotově baleného zboží označeného symbolem ² e ² má spotřebitel vysokou míru záruky, že balení obsahuje s velkou pravděpodobností na obalu uvedené jmenovité nebo vyšší množství výrobku, že je limitovaný počet balení, která mohou obsahovat množství menší než jmenovité, a to jen o tolik, o kolik je to dovoleno, a že žádné balení neobsahuje množství menší než je stanovené minimum. V souvislosti s tím má členský stát EU povinnost zajistit existenci systému kontrol správnosti množství výrobků v hotových baleních nad tím (takto označeným) hotově baleným zbožím, které uvádějí do oběhu na jednotném evropském trhu balírny a dovozci na jeho území. V ČR provádí Český metrologický institut (ČMI) metrologickou kontrolu hotově baleného zboží označeného symbolem ² e ² u výrobců a dovozců a vydává o tom osvědčení. Kromě těchto metrologických kontrol u balíren a dovozců provádějí další kontrolní činnost zejména nad zbožím v oběhu i další kontrolní orgány ( www.coi.cz , www.szpi.cz apod.) v rámci své standardní působnosti. zpět na začátek

S_020

Balírny a dovozci hotově baleného zboží jsou oprávněni uvést do oběhu hotově balené zboží označené symbolem ² e ² (HBZ), pokud mají zaveden systém kontroly správnosti množství, zajišťující splnění požadavků stanovených vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) č. 328/2000 Sb. ve znění vyhlášky 404/2008 Sb. včetně průkazné evidence četnosti a výsledků měření, písemně oznámí Českému metrologickému institutu (ČMI) uvedení HBZ do oběhu a současně předají ČMI dokumentaci obsahující postupy výrobní kontroly množství zboží v balení, dále pak, pokud je dodržena hodnota jmenovitého obsahu a řady jmenovitých množství obsahu HBZ v případech stanovených vyhláškou, jsou dodrženy dovolené odchylky obsahu HBZ stanovené vyhláškou a na obalech HBZ jsou uvedeny údaje stanovené vyhláškou. Pro splnění výše zmíněné oznamovací povinnosti lze využít formulář Oznámení o uvedení HBZ do oběhu . Formulář zároveň vede oznamovatele k tomu, aby ČMI poskytl všechny potřebné informace. Oznámení se podává územně příslušnému Oblastnímu inspektorátu ČMI. V návaznosti na oznámení, zařadí ČMI do plánu metrologických výkonů provedení metrologické kontroly HBZ, vyzve výrobce nebo dovozce (žadatele) k podání žádosti o vydání Osvědčení o metrologické kontrole HBZ a uzavře s ním smlouvu na provedení tohoto výkonu. O metrologickou kontrolu HBZ žádá subjekt (balírna nebo dovozce), který se dobrovolně rozhodl označovat zboží symbolem ² e ² , čímž deklaruje, že množství výrobku v balení a systém kontroly množství při výrobě HBZ splňuje požadavky zákona a prováděcí vyhlášky MPO č. 328/2000 Sb. ve znění vyhlášky 404/2008 Sb. a subjekt se podrobuje metrologickému dozoru a opakovaným metrologickým kontrolám HBZ. Metrologické kontroly HBZ provádí ČMI a při splnění požadavků zákona vydává osvědčení s platností 1 rok případně 5 roků podle ujednání obou stran o periodických ročních kontrolách. Od přistoupení ČR k EU se na HBZ uvedené na jednotný evropský trh v jiném členském státě EU pohlíží jako na HBZ splňující požadavky právních předpisů ČR bez dalších metrologických kontrol.

 

Pro zajištění jednotného postupu ze strany zaměstnanců ČMI při přípravě, provádění a vyhodnocení provedených metrologických kontrol HBZ, vydávání osvědčení o těchto kontrolách, a pro informování žadatelů o vydání osvědčení (o náležitostech žádosti, postupu při uplatnění žádosti, požadavcích na žadatele o osvědčení a jeho držitele atd.) vypracoval ČMI dva metrologické předpisy pro tuto oblast, a to MP (metrologický předpis) 004 Metrologická kontrola HBZ. Obecné zásady (který je volně ke stažení na webu ČMI) a MP 005 Metrologické kontrola HBZ. Podmínky, metody a postupy provádění metrologických kontrol (tento dokument lze zakoupit v ČMI). Pro etapu podání žádosti o vydání osvědčení ČMI o metrologické kontrole HBZ je důležitý zejména první z předpisů. Kromě metrologických kontrol u balíren a dovozců provádějí další kontrolní činnost zejména nad zbožím v oběhu i další kontrolní orgány ( www.coi.cz , www.szpi.cz apod.) v rámci své standardní působnosti.   zpět na začátek

S_021

Pro Vaši informaci uvádíme, že vyhláška 330/2000 Sb. byla zrušena společně s vyhláškou 329/2000 Sb. v návaznosti na novelizaci směrnic EU, ze kterých právní úprava ČR pro oblast hotově baleného zboží vychází. Zrušení bylo provedeno vyhláškou 404/2008 Sb., kterou současně byla novelizována a doplněna některá ustanovení vyhlášky 328/2000 Sb. Namísto kolekce vyhlášek 328 až 330/2000 Sb. pro oblast hotově baleného zboží tak v současnosti platí pouze vyhláška 328/2000 Sb. ve znění vyhlášky 404/2008 Sb.

 

Jednou ze změn vyvolaných vyhláškou 404/2008 Sb. je vložení závazných řad jmenovitých množství, které se však redukují na podstatně menší rozsah druhů zboží, především na alkoholické nápoje.

 

Současně Vás upozorňujeme na povinnosti plynoucí pro výrobce nebo dovozce hotově baleného zboží označeného symbolem ² e ² , uvedené v § 9a výše uvedeného zákona. zpět na začátek

S_022

Z debaty odborných subjektů v rozsahu EU vyplývá, že současná pravidla nepodávají jednoznačný výklad k této problematice a nestanovují povinnost vyznačit na výrobku (a dodržet) pouze celkové množství výrobku v balení označeném symbolem ² e ² . V některých členských státech EU je však na bázi národních právních úprav stanovena povinnost vyznačovat pouze celkové množství výrobku v balení. Problém má tedy následující aspekty:

 

1) Příloha 1 § 3.3 Směrnice 76/211/EEC (základní směrnice pro HBZ) stanovuje, že symbol ² e ² musí být umístěn ve stejném zorném poli, jako údaj o jmenovitém množství výrobku v balení. V případě jogurtu XXXX je údaj + 25 g umístěn na horní části obalu a symbol ² e ² v dolní části poblíž údaje 175 g . Podle našeho stanoviska tedy ve stejném zorném poli není a je tudíž oprávněný názor, že se symbol ² e ² a k němu se vázající požadavky na údaj + 25 g nevztahují.

 

2) Článek 4 uvedené směrnice dále praví, že HBZ musí být označeno jmenovitým množstvím, které má balení obsahovat (současná legislativa však jednoznačně neupravuje zda to musí být jedna hodnota).

 

3) Na takto označené balení lze dále pohlížet dvěma způsoby, a to tak, že výrobce dává 25 g navíc k 175 g, ale také tak, že 25 g zdarma je míněno již v rámci množství 175 g .

 

4) Na druhé straně definice obsažená v příslušném doporučení OIML (které ale není v ČR ani EU na rozdíl od výše uvedených směrnic EK obecně právně závazné) říká, že obsahem HBZ se myslí množství určené ke spotřebě (v případě potravin je určeno ke konzumaci spotřebitelem) a že toto množství musí být kontrolováno. Pokud se označení množství vysvětlí jako 175 + 25 je obsah 200g (a tak to chápe spotřebitel, když si kupuje takto označený výrobek).

 

5) Spotřebitel by měl však být jasně informován o tom co je celkový obsah balení.

 

6) V každém případě lze takovéto balení považovat pro spotřebitele za zavádějící a např. v UK je podle obchodního zákona vše, co se dá vysvětlit více způsoby považováno za překážku v obchodním styku. Z pohledu spotřebitele by mělo balení obsahovat 200 g a i kdyby výrobce uvedl, že je to myšleno tak, že 25 g je zahrnuto v těch 175 g , ale dostatečně to při označení nevysvětlil, jednalo by se o klamavé označení. Podle našeho názoru však znaménko ?+? logicky naznačuje, že celkové množství by mělo být 200 g .

 

7) Pro ČMI se problém ještě rozšiřuje, protože u takto označeného  HBZ se symbol ² e ² pravděpodobně týká pouze 175 g a ne + 25 (+ 25 je v jiném zorném poli). Metrologické kontrole ČMI podléhají pouze údaje vázané k symbolu ² e ² .

 

Závěrem se dá říct asi toto: S ohledem na nejednoznačné formulace a výklad příslušných směrnic EU a příslušných právních předpisů ČR, které je do legislativy v ČR přejímají, nelze jednoznačně prokázat, že výrobce porušil pravidla stanovená závazně pro oblast hotově baleného zboží označeného symbolem ² e ² (zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MPO č. 328/2000 Sb. v platném znění). Vámi indikovaný problém je z těchto důvodů tedy spíše problémem etickým a problémem balancujícím na hraně klamání spotřebitele. Podle našeho názoru můžeme udělat jedinou věc, a to informovat výrobce a vyzvat jej k vysvětlení. zpět na začátek

S_023

Kontrolní lihové měřidlo typ OLM 4 Ti, výrobce TEPRON Liptovský Mikuláš, SR, je shodného konstrukčního provedení jako kontrolní lihové měřidlo soustavy Zehrovy ? malý typ, ...připuštěné k úřednímu zjišťování vyrobeného alkoholu Vládním nařízením č. 188 ze dne 18.prosince 1929... , které původně vyráběl Ing. Vratislav Zehr , Stará Boleslav, a později Okresní kovopodnik Praha východ se sídlem Brandýs nad Labem, Stará Boleslav. Měřidla se od sebe liší pouze použitým materiálem (všechny základní části měřidla OLM 4 Ti jsou vyrobeny z chromniklové nerezové oceli na rozdíl od původního měřidla, kde byla skříň z ocelového plechu a jímka pro lihoměr, měrný buben, kontrolní zařízení, vzorkovací zařízení a pojistná zařízení byly z britania a mosazi) a jiným typem počitadla (OLM 4 Ti je osazeno válečkovým součtovým počitadlem a u původního měřidla soustavy Zehrovy je použito ručičkové počitadlo s pěti číselníky). Podle názoru ČMI lze měřidlo typu OLM 4 Ti chápat jako kontrolní lihové měřidlo soustavy tzv. Zehr malý typ , jak je uvedeno ve vyhlášce MF č. 140/1997 Sb. Domníváme se, že uvedení konkrétního typu měřidla v právním předpise, jak je tomu v tomto případě, do určité míry může bránit technickému rozvoji předmětného druhu měřidla bez změny příslušného předpisu. S ohledem na to, že však k výkladu vyhlášky Ministerstva financí je kompetentní toto ministerstvo, poskytujeme Vám naše odborné stanovisko k předmětnému měřidlu pro další jednání s ministerstvem v této věci. zpět na začátek

S_024

Úřední alkoholometrické tabulky (část 1= základní údaje o alkoholometrii a tabulky pro výpočet objemové koncentrace etalonu při pynometrické metodě; část 2 = tabulky pro výpočet objemové koncentrace etalonu při měření aerometry na líh; část 3 = tabulky pro výpočet objemového množství etanolu) vydalo v roce 1995 Ministerstvo zemědělství ČR v Agrospoji , Těšnov 17, Praha 1. Mimo to existuje ČSN 66 0806 Metody zkoušení lihu, alkoholometrické tabulky vydavatelství ÚNM, Praha 10, Hostivař, 1972, ke koupi v prodejnách technických norem. Dále je možné si tabulky zapůjčit ve Státní technické knihovně, Mariánském náměstí v areálu Klementina na Starém Městě v Praze 1. zpět na začátek

S_025

Z Vašeho dotazu je zřejmé, že se jedná o váhy s neautomatickou činností, které již byly uvedeny na trh a do používání. Tyto váhy jsou chápány jako měřidlo náležející do kategorie stanovených měřidel pouze v případě, že jsou používány k účelům uvedeným v § 3 odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, tedy v závazkových vztazích, pro stanovní sankcí, tarifů, poplatků a daní, pro ochranu zdraví, životního prostředí nebo pro zajištění bezpečnosti při práci nebo při ochraně jiných veřejných zájmů. Měřidlo, které sice je druhu uvedeného ve vyhlášce č. 345/2002 Sb. (kterou se stanovují měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu) ve znění pozdějších předpisů, ale nepoužívá se pro účely zmíněné zákonem, není měřidlem stanoveným a nepodléhá povinnosti následného ověřování, a to s ohledem na § 11 odst. 1 zákona o metrologii. Takto by mohlo být pojato měřidlo Vámi zmíněné, upozorňuji Vás však, že v tom případě nelze jím naměřené hodnoty používat např. pro reklamaci dodaného množství zboží. V tomto případě by měřidlo náleželo do kategorie pracovních  měřidel, jejichž metrologickou správnost je povinen si uživatel (subjekt podle § 1 zákona o metrologii) zajistit podle § 11 odst. 5 zákona o metrologii kalibrací. zpět na začátek

S_026

Pro používání stanoveného měřidla v ČR neplatí následné ověření provedené v jiném členském státě EU ani v jakémkoli jiném státě. Podle platné právní úpravy nejsou k dispozici ani mechanizmy, kterými by bylo možno takové následné ověření uvést v platnost (např. na základě statistické zkoušky dávky následně ověřených měřidel apod.). zpět na začátek

S_027

Kalibrace pracovních měřidel provedená v Německu (či v zahraničí obecně) je platná i v České republice. Kalibrace hlavních etalonů provedená v Německu (či v zahraničí obecně) je platná, pokud k tomu vydal souhlas Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. zpět na začátek

S_028

Podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, je střediskem kalibrační služby subjekt, který byl pověřen ke kalibraci měřidel pro jiné subjekty Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví dle § 20. Tento úřad mu přidělí značku v podobě dle vyhlášky 262/2000 Sb. v platném znění. Předpokladem pro pověření je prokázání způsobilosti osvědčením o akreditaci. Výhodou střediska kalibrační služby je, že kromě pracovních měřidel, která mohou kalibrovat i jiné subjekty, které střediskem kalibrační služby nejsou, může kalibrovat i etalony, pochopitelně v rozsahu akreditace. zpět na začátek

S_029

Lhůtu platnosti kalibrace pracovního měřidla si stanoví podle zákona o metrologii sám uživatel, přičemž přihlédne k vlastnostem měřidla, vlastním poznatkům o stabilitě metrologických vlastností (např. na základě dlouhodobého sledování parametrů měřidel), podmínkám a četnosti používání, kvalifikaci personálu, který s ním měří, doporučení výrobce a/nebo kalibrační laboratoře atd. Pouze jako nezávazný názor Vám můžeme sdělit, že jedna z možných lhůt při průměrných podmínkách použití je 5 roků, ale Vy se můžete rozhodnout i jinak. zpět na začátek

S_030

Způsob navázání pracovních měřidel si podle § 5 odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb. v platném znění stanoví uživatel měřidla. V § 5 odst. 6 tohoto zákona se stanoví: Uživatelé pracovních měřidel si návaznost používaných pracovních měřidel mohou zajistit sami pomocí etalonů kalibrovaných Českým metrologickým institutem (ČMI) nebo střediskem kalibrační služby, nebo s pomocí jiných uživatelů měřidel, kteří mají příslušné hlavní etalony navázané na etalony ČMI, středisek kalibrační služby nebo na etalony zahraničních subjektů se srovnatelnou metrologickou úrovní . Při volbě z těchto možností je třeba zvážit ekonomickou efektivnost vybudování vlastní etalonáže a ekonomickou náročnost navázání pracovních měřidel na etalony jiného subjektu. Přitom také hraje roli důvěryhodnost a kompetentnost případného dodavatele této služby. V § 11 odst. 5 stanovuje uvedený zákon: Jednotnost a správnost pracovních měřidel zajišťuje v potřebném rozsahu jejich uživatel kalibrací... . To znamená, že si také stanovuje dobu platnosti kalibrace. Toto velmi odpovědné a závažné rozhodnutí obvykle stanovuje s ohledem na vlastnosti měřidla a případná doporučení jeho výrobce, četnost a podmínky používání, celkovou dobu užívání měřidla apod. Výsledkem pak musí být interval, během kterého je měřidlo schopno měřit s přesností dostatečnou pro předmětné měření. zpět na začátek

S_031

Obecně řečeno slovy § 18 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů: ... Subjekty zajišťují jednotnost a správnost měřidel a měření a jsou povinny vytvořit metrologické předpoklady pro ochranu zdraví zaměstnanců, bezpečnosti práce a životního prostředí přiměřeně ke své činnosti . To znamená, že subjekt, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, je povinen si zajistit návaznost jím používaných měřidel kalibrací (u měřidel pracovních a etalonů) a ověřením (u stanovených měřidel). Z Vámi vyjmenovaných měřidel je pravděpodobné, že pásmo je stanoveným měřidlem, neboť je zřejmě používáno k účelům dle § 3 odst. 3 zákona o metrologii, ostatní měřidla jsou měřidly pracovními. Jejich kalibraci si můžete nechat provést v ČMI, středisku kalibrační služby, u jiného subjektu, který disponuje příslušným etalonem nebo si ji provést ve vlastní firmě, pokud byste etalony měli Vy. V případě dřevěného skládacího metru se podle mého názoru jedná o měřidlo velmi pochybných metrologických kvalit, které je proto používáno spíše k méně přesnému měření, takže by zřejmě bylo akceptovatelné uznat jeho prvotní kalibraci výrobcem a její lhůtu stanovit neomezenou, protože dříve, než by se změnily jeho metrologické vlastnosti, dojde k jeho zničení nebo takovému zhoršení čitelnosti stupnice, že bude vyřazeno. To však záleží hlavně na Vašem stanovisku, neboť odpovědnost za měřidlo máte jako uživatel Vy. Ostatní měřidla by rozhodně měla být kalibrována, například vodováha může změnit svoje metrologické parametry vlivem zacházení s tímto měřidlem v náročném prostředí a důsledky nekvalitní stavební činnosti řízené údaji nesprávného měřidla jsou jasné (v porovnání s nimi je cena za kalibraci bezvýznamná). Ověření stanoveného měřidla je podle zákona o metrologii Vaše povinnost; provádí je ČMI případně příslušné autorizované metrologické středisko. Naše pracoviště jsou připravena s Vámi při zajištění metrologické návaznosti Vašich měřidel spolupracovat. zpět na začátek

S_032

Právní úprava metrologie v ČR založená na zákoně č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů nezná kategorii orientační měřidlo nebo informativní měřidlo , přesto jsou však tyto názvy v praxi používány. Označují se jimi obvykle měřidla, která mají charakter měřidel pracovních, ale jsou používána k účelům, které nemají vliv na jakost a spolehlivost činností provozovaných ve firmě. Jako příklad takového měřidla, který by Vám mohl být blízký, mohu uvést třeba posuvné měřítko, s jehož pomocí si skladník vybírá ve skladu třeba tyčovinu příslušného průměru (pouze aby se v řádu milimetrů orientoval). Jeho měření nemá vliv na kvalitu tyče a ten, kdo si u něj tyč ze skladu odebral, si ji před obráběním pochopitelně rozměrově zkontroluje, což je standardní postup proti záměně. Jde tedy o pomocné měření, které nemá vlastně na nic vliv a přesto je potřeba. Aby bylo možno uspokojit tuto potřebu praxe a zároveň plnit požadavky zákona o metrologii, lze uvažovat o řešení, kdy jsou tato měřidla označována (i v příručce jakosti či metrologickém řádě firmy) jako zvláštní skupina v kategorii měřidel pracovních; u této skupiny se uznává prvotní kalibrace zajištěná výrobcem měřidla (je to jeho povinnost), doložená kalibračním listem či atestem, který je vždy k měřidlu přiložen a platnost prvotní kalibrace si u této skupiny měřidel stanovil uživatel bez omezení. Je ale nezbytné, aby byla taková měřidla opticky odlišena od ostatních pracovních měřidel, která by měla být označena značkou informující o době platnosti jejich kalibrace. Tento postup je podle našeho názoru ve shodě se zákonem o metrologii. zpět na začátek

S_033

Takový předpis v obecně závazné podobě neexistuje (pokud je nám známo). Toto pravidlo se historicky v oblasti měření délky uplatňovalo, ale jsou jiné obory měření, kde uplatnit nešlo a i v oboru délky se takové případy vyskytují. V praxi se lze setkat s případy, kdy je poměr dělení měřidla k řádu tolerance měřeného délkového parametru namísto 1:10 třeba 1:4 apod. To však je všechno velmi zjednodušené pojetí, aby bylo pochopitelné co největšímu okruhu lidí, a to i těm, kteří nemají znalosti o detailech metrologie. Klíčové totiž je, že při konkrétním měření s konkrétním druhem měřidla je třeba stanovit tzv. nejistotu měření, která s využitím statistických metod zahrnuje všechny možné vlivy na toto měření (vliv měřidla, prostředí, metody, obsluhy atd. atd.) a dá tak údaj o velikosti pole, jež je symetricky rozloženo podle naměřené hodnoty a v tomto poli se s určitou uvedenou pravděpodobností skutečný výsledek měření, tj. rozměr, nachází. Tato nejistota musí být v přijatelné relaci k dovolené toleranci rozměru, jinak měření nemá vůbec smysl. zpět na začátek

S_034

Vámi zmíněné druhy měřidel se staly s účinností od 2.4.2006 stanovenými měřidly, což znamená, jak správně píšete, že pokud (a pouze tehdy) jsou-li tato měřidla používána k účelům podle § 3 odst. 3  zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, musí být používána pouze platně ověřená. K této věci je však potřebné vzít v potaz následující upřesnění. Povinnost schvalování typu a prvotního ověřování je povinností spjatou s uváděním těchto druhů měřidel na trh (v případě prvotního ověření jde i o ověření po opravě); viz § 6 (schvalování typu před zahájením výroby v tuzemsku = povinnost výrobce) a § 7 (nově dovážené typy měřidel = povinnost dovozce) zákona. Jestliže tedy jde o měřidla (typy měřidel), která byla do používání uvedena před nabytím účinnosti příslušné právní úpravy, která je nově řadí mezi stanovená, schvalování typu se (dodatečně) neprovádí. Všeobecně platí, že uživatel za schválení typu podle zákona neodpovídá. Povinností uživatele takového měřidla je podle § 26 odst. 2 zákona takové měřidlo (které je druhu nově stanoveného k ověřování a přitom prakticky používáno k příslušným účelům ve smyslu zákona) přihlásit do 90-ti dnů od nabytí účinnosti příslušné právní úpravy (tedy v tomto případě od 2.4.2006) k ověření. Metrologický orgán má podle § 25 odst. 1 zákona lhůtu 60 dnů k realizace ověření. V takto vymezeném prostoru 150-ti dnů tedy musí být zajištěno ověření měřidla, přičemž po celou tuto dobu se s ohledem na formulaci § 26 odst. zákona může měřidlo předběžně používat jako stanovené. Po této lhůtě tedy může být používáno k příslušným účelům již jen ověřené. Metrologický orgán takové měřidlo ověří, aniž by jeho typ musel být schválen, a to pouze na základě toho, že příslušné měřidlo splňuje požadavky platné pro ověření toho kterého druhu stanovených měřidel. V případě, že druh měřidla sice je mezi stanovenými, ale není používán k účelům podle § 3 odst. 3 zákona, nejde o měřidlo stanovené, ale o měřidlo pracovní, jehož metrologická návaznost je zajišťována kalibrací. Ve Vašem případě tedy musíte detailně analyzovat, zda účel použití měřidla, resp. účel využití výsledků měření, je či není charakteru podléhajícího regulaci dle zákona. To rozhodne, do které kategorie máte měřidlo zařadit. V případě, že byste v této věci měli nejasnosti, je možno využít oficiální žádosti k Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) o zařazení měřidla do kategorie ve smyslu § 3 odst. 6 zákona; doporučujeme Vám však před tím využít možnost konzultace s odbornými zaměstnanci našeho institutu (ČMI) nebo zaměstnanci ÚNMZ zpět na začátek

S_035

Situace, kdy je nově zařazen druh měřidel mezi měřidla stanovená, je vždy provázena specifiky vyvolanými tím, že řada exemplářů a typů měřidel příslušného druhu již je v používání a je u nich potřeba vyřešit povinnosti, kladené zákonem o metrologii na jejich uživatele.

 

1)   V první řadě si musí uživatel měřidla ujasnit, zda se skutečně jedná o stanovené měřidlo, tedy hlavně zda je měřidlo používáno k účelům definovaným v § 3 odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že ano, platí následující postup ČMI, AMS a uživatelů.

 

2)   Uživatel podá na ČMI nebo AMS požadavek na ověření předmětných jím užívaných (nově) stanovených měřidel, a to podle § 26, odst. 2 zákona o metrologii do 90-ti dnů od nabytí účinnosti příslušné právní úpravy ? např. od 2.4.2006.

 

3)   Pracoviště ČMI nebo AMS měřidlo ověří ve lhůtě dle § 25 zákona (60 dnů ? max.), pokud měřidlo bude splňovat stanovené metrologické požadavky (dovolené chyby), a to bez ohledu na to, že typ měřidla není schválen. V případě stanoveného měřidla uvedeného prokazatelně na trh a do používání před nabytím účinnosti příslušné právní úpravy (tedy např. před 2.4.2006) se pro ověření nevyžaduje schválení typu a logicky ani umístění značky schválení typu na měřidlo.

 

4)   Po celou dobu od nabytí účinnosti příslušného právního předpisu, který druh měřidel řadí mezi stanovená (tedy zmíněného 2.4.2006 v případě vyhlášky 65/2006 Sb., kterou se novelizuje vyhláška 345/2002 Sb.) až po ověření (nebo zamítnutí ověření) může uživatel měřidlo dál používat ke své činnosti jako stanovené, jakoby bylo ověřeno. Teprve kdyby se při ověřování zjistilo, že konkrétní měřidlo je neověřitelné (jeho metrologické parametry překračují dovolené chyby), nesmělo by být dál k příslušným účelům používáno ? uživatel by je musel dát opravit a ověřit nebo nahradit novým měřidlem řádně ověřeným.

 

5)   V případě, že měřidlo předmětného druhu bylo v tuzemsku vyrobeno nebo ze zahraničí dovezeno před nabytím účinnosti příslušné právní úpravy (tedy před 2.4.2006 v případě vyhlášky 65/2006 Sb.), ale ještě neuvedeno do používání, je zapotřebí před jeho uvedením do používání jako stanoveného měřidla zajistit jeho ověření; při tomto ověření ČMI nebo AMS měřidlo ověří, pokud měřidlo bude splňovat stanovené metrologické požadavky (dovolené chyby), a to bez ohledu na to, že typ měřidla není schválen.

 

6)   Pokud je měřidlo předmětného druhu vyráběno v tuzemsku jako nové nebo nově dovezeno do ČR po 2.4.2006, musí výrobce či dovozce splnit svoje povinnosti podle § 6 a § 7 zákona o metrologii, tedy zajistit schválení typu, pokud je dle právní úpravy vyžadováno, a prvotní ověření (i když jde o stejný typ měřidel, jako je typ exemplářů ověřovaných bez požadavku na schválení typu dle bodu 3 tohoto stanoviska).

 

Vyhláškou 65/2006 Sb., kterou se novelizuje vyhláška 345/2002 Sb. (kterou se stanovují měřidla podléhající schvalování typu a povinnému ověřování) se zavádějí tyto hlavní změny:

 

nově se zařazují mezi stanovená tato měřidla: automatické hladinoměry na stacionárních nádržích 2/4 roky  - účinnost od 1.7.2007; luxmetry ? 2 roky; osobní zvukové dozimetry 2 roky; analyzátory alkoholu v dechu ? 1 rok.

 

mění se lhůta platnosti ověření v těchto případech: statistické následné ověřování objemových vodoměrů ? 3 roky; u rychloměrů se zkracuje lhůta z 2 let na 1 rok; krevní tonometry ? sloučeny do jedné položky ? 2 roky (dříve elektronické 1 rok);

 

vyřazeny ze stanovených měřidel jsou druhy: zařízení na měření a registraci teploty při přepravě zmrazených potravin; odporový snímač teploty jako člen stanoveného měřidla; koercimetry a permeametry .

 

U některých druhů stanovených měřidel se neprovádí schvalování typu. zpět na začátek

S_036

V případě některých aplikací  analyzátorů alkoholu v dechu uživatelé uvádějí, že měřidlo používají pouze k orientační selekci jako pracovní a mají je navázáno kalibrací. Teprve při podezření na vliv alkoholu přikročí uživatel ke krevní zkoušce, která má pozici zkoušky rozhodující o vyřazení zaměstnance z pracovního procesu, finančním postihu, zahájení příslušného řízení s řidičem motorového vozidla atd. I při takovém pojetí platí:

 

Pouze v případě analyzátorů alkoholu v dechu používaných např. pro vlastní potřebu občana se nejedná o stanovené měřidlo, protože na takovou osobu se zákon o metrologii nevztahuje.

V případě analyzátorů alkoholu v dechu používaných zaměstnavateli např. ke kontrole způsobilosti zaměstnanců k pracovní činnosti, k zajištění bezpečnosti práce atd., a především v případě analyzátorů alkoholu v dechu používaných policií se jedná jednoznačně o stanovená měřidla, neboť následkem jejich indikací dochází k omezení práv příslušné osoby, k jejímu podřízení odběru krve atd.

 

Při nesouhlasu s tímto stanoviskem se může uživatel obrátit na ÚNMZ, který v případě pochybností o zařazení měřidla do kategorie dle § 3 odst. 6 zákona o metrologii rozhodne. Předběžně v této věci však existuje následující odborný názor ÚNMZ ze dne 21.4.2006: Jako stanovená měřidla se používají všechny analyzátory alkoholu v dechu, mimo analyzátorů, používaných k vlastní potřebě (obdobně jako lékařské teploměry a tonometry), a to proto, že se na základě naměřených hodnot analyzátorů usuzuje na spáchání přestupku (trestného činu) a k jeho prokázání pak následují další kroky, které vedou k omezení práv příslušné osoby. Stát musí zabezpečit, aby se tak dělo pouze v odůvodněných případech. Obzvláště to pak platí v těch případech, kdy se rozhoduje pouze na základě údaje analyzátorů. To byl i důvod, proč analyzátory byly zařazeny do kategorie stanovených měřidel .

 

Poznámka: měřidla, která byla zařazena do kategorie měřidel stanovených, ale změnou právní úpravy z nich byla vyřazena, se stávají měřidly pracovními, podle § 11 odst. 1 zákona o metrologii již dalšímu ověření nepodléhají a jejich uživatelé si zajistí jejich metrologickou návaznost podle § 5 odst. 6 zákona o metrologii. zpět na začátek

S_037

Od 1. července 2006 vstoupil s novou právní úpravou v platnost i bodový systém hodnocení řidičů, resp. jejich porušení pravidel silničního provozu. Mezi jeden z případů porušení těchto pravidel patří překročení dovolené rychlosti. Rychlost silničních vozidel je měřena prostřednictvím rychloměrů různých technických principů a typů (radary, lidary, úsekové a křižovatkové rychloměry, stabilní či mobilní?), které však všechny mají společné zejména to, že pokud jsou výsledky měření s nimi použity k uložení pokut či jakýchkoli jiných sankcí, jsou tzv. stanovenými měřidly podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, v platném znění.

 

Pro stanovená měřidla je typické, že jsou přesně definovány:

 

-  dovolené chyby, které každý jednotlivý exemplář takového měřidla nesmí při zkouškách (v laboratoři) překročit, aby bylo měřidlo uznáno za způsobilé k příslušnému použití;

 

-  subjekty, které jsou zmocněny státem příslušné zkoušky stanovených měřidel provádět (pochopitelně jak patřičně metrologicky, technicky a personálně způsobilé, tak objektivní a nezávislé ve vztahu ke skutečným parametrům měřidel);

 

-  lhůty platnosti ověření, tedy doby, po které lze příslušné druhy měřidel k daným účelům používat (tato lhůta je stanovena obecně závazným způsobem pro příslušný druh měřidla vyhláškou k zákonu o metrologii ? v současnosti je to vyhláška č. 345/2002 Sb. v platném znění).

 

Ve smyslu těchto rysů tzv. regulace měřidel jsou přesně definovány maximální
dovolené chyby měření rychlosti silničních rychloměrů (včetně těch, které používá Policie), které činí  při rychlostech do 100 km/h +-3 km/h nebo +-3 % při rychlostech nad 100 km/h (tzv. MPE).

 

Zkoušky stanovených měřidel jsou realizovány ve dvou etapách, a to v procesech:

 

-    schválení typu = tento proces probíhá před zahájením výroby (pokud jde o výrobce tuzemského) nebo před uskutečněním dovozu a jediným subjektem zmocněným ke schvalování typů měřidel v ČR je Český metrologický institut (dále jen ČMI) a

 

-    prvotního ověření (v rámci uvedení na trh a do používání) a následných  ověřování = tyto výkony v ČR poskytuje ČMI a metrologická střediska autorizovaná podle § 16 zákona o metrologii (v současnosti je to pouze jediný subjekt, a to firma RAMET, přidělená úřední značka K22).

 

Každý rychloměr, který použije Policie v ČR pro měření rychlosti při kontrole silničního provozu a jehož výsledky měření mají být použity ke stanovení sankce za překročení maximální povolené rychlosti, musí být platně ověřen (jak je výše uvedeno provádí ČMI nebo příslušné autorizované metrologické středisko) a musí být opatřen úřední značkou (v případě ověření v ČMI je značka tvořena červeným nalepovacím štítkem se symbolem českého lva, písmeny CM, číslem organizační jednotky ČMI, která ověření provedla a posledním dvojčíslím roku ve kterém bylo ověření provedeno; v případě autorizovaného metrologického střediska je značka tvořena modrým nalepovacím štítkem se symbolem českého lva, písmenem K, číslem 22 a posledním dvojčíslím roku, ve kterém bylo ověření provedeno). Kromě umístění úřední značky přímo na měřidle je vydáván ke každému měřidlu i ověřovací list.

 

Lhůta platnosti ověření rychloměru činí podle výše zmíněné vyhlášky 1 rok.

 

Velmi zhusta diskutovanou otázkou je, jak velké překročení maximální dovolené rychlosti by mělo být pokutováno. ČMI jako národní metrologický institut ČR nemůže určovat kontrolním orgánům, jak mají využívat výsledky měření, je však schopen poskytnout odborný názor z hlediska metrologických parametrů měřidla.

 

Jak je výše uvedeno, maximální dovolená chyba měření při zkouškách rychloměrů pro jejich ověření; MPE činí při rychlostech do 100 km/h +-3 km/h, při rychlostech nad 100 km/h +-3 %. Tato MPE zahrnuje i možné vlivy při měření rychloměrem v praxi.

 

Pak si lze situaci demonstrovat na příkladu, kdy policejní rychloměr ukáže např. hodnotu 51 km/h. Tehdy může být skutečná rychlost měřeného vozidla v rozmezí (51 +-3) km/h, tedy v pásmu 48 km/h až 54 km/h. Existuje tedy určitá pravděpodobnost, že vozidlo rychlost 50 km/h nepřekročilo, a proto by bylo vhodnější k takovým hraničním případům přistupovat z hlediska kontrolních orgánů spíše obezřetně. Pokud bychom tedy chtěli mít jistotu , že maximální dovolená rychlost 50 km/h byla překročena alespoň o 1 km/h, museli bychom začít až s indikací policejního rychloměru 54 km/h.

 

Obdobně, pokud bychom chtěli s velkou pravděpodobností (na základě dovolených chyb stanoveného měřidla) prokázat, že byla překročena o 1 km/h maximální povolená rychlost 130 km/h, musel by policejní rychloměr ukázat alespoň 135 km/h (neboť 3% ze 131 km/h je 3,9 km/h ? zaokrouhleno 4 km/h, tedy 131 + 4 = 135).

 

Z uvedených příkladů si lze dovodit pro praktické použití poměrně jednoduché a snadno zapamatovatelné kritérium; za výše popsaných okolností by výsledky měření rychloměrem měly být velmi těžko zpochybnitelné, pokud by za prokazatelné překročení maximální dovolené rychlosti bylo aplikováno překročení o 5  km/h a více.

 

Policejní rychloměry, jako většina druhů stanovených měřidel podléhají povinnosti schválení typu před zahájením výroby nebo před uskutečněním dovozu; z tohoto důvodu jsou různé typy rychloměrů (radarové, lidarové, úsekové a křižovatkové) v ČMI schvalovány a při náročných zkouškách musí mimo jiné prokázat, že stanovené maximální povolené chyby měření rychlosti (MPE) nebudou téměř s jistotou překračovány. Součástí zkoušek je i řada dalších metrologických i technických parametrů (například i spolehlivost a neovlivnitelnost přiřazení snímku měřeného subjektu k výsledkům měření atd.). Kromě toho je každý rychloměr povinně ověřován, a to při uvádění do používání (tzv. prvotní ověření) a v pravidelných intervalech po uplynutí lhůty platnosti ověření (následné ověření). Stanovené měřidlo nelze k daným účelům bez platného ověření používat; je-li tomu tak, vystavuje se uživatel nebezpečí sankce až 1 milion korun.

 

Druhou stranou téže mince je správnost měření rychlosti rychloměrem (tachometrem) kontrolovaného vozidla. Rychloměry (tachometry) v automobilech nejsou stanovenými měřidly (na rozdíl od policejních rychloměrů), a proto ČMI neschvaluje jejich typ ani je prvotně a následně neověřuje. Od roku 1986 do roku 2004 platila česká technická norma ČSN 30 5103 Rychloměry automobilové. Technické požadavky a metody zkoušení . V této normě bylo uvedeno, že rychloměr (tachometr) ve vozidle nikdy nesmí ukazovat nižší rychlost, než je skutečná rychlost vozidla, ale může ukazovat rychlost až o 10 % větší. Pro nově vyráběná vozidla platí nyní předpis EHK č. 39, který má obdobné ustanovení; navíc je zde zvýšena horní tolerance údaje na 10% + 6 km/h (resp. + 4 km/h nebo + 8 km/h dle kategorie vozidla). To platí pro osobní vozidla.

 

Pro vozidla, která musí být povinně vybavena tachografem, to však neplatí. Měření rychlosti pomocí tachografu může dle Nařízení komise ES č. 1360/2002 být i po ověření tachografu zatíženo symetrickou chybou +-6 km/h. Znamená to tedy, že u nákladních vozidel a u autobusů, které musí být povinně vybaveny ověřeným tachografem, může analogový i digitální tachograf ukazovat až o 6 km/h méně než je skutečná rychlost vozidla! zpět na začátek

S_038

Pokud jsou výsledky měření protečeného množství plynu příslušným plynoměrem používány např. ke stanovení úhrady za dodaný plyn, jedná se o stanovené měřidlo podle § 3 odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. Stanovené měřidlo lze používat k danému účelu pouze s platným ověřením a jejich uživatelé jsou povinni je podle § 18 tohoto zákona předkládat k ověření. Subjektu, který použil stanovené měřidlo bez platného ověření k účelu, pro který byl předmětný druh měřidel vyhlášen jako stanovený, může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví uložit podle § 23 zákona o metrologii pokutu až do výše 1 milion Kč.

 

Základní lhůta platnosti ověření membránového plynoměru podle vyhlášky 345/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů činí 10 roků a počítá se od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž bylo ověření provedeno, takže např. ověření plynoměru, které bylo provedeno 15.8.2006 je platné ihned a jeho lhůta se počítá od 1.1.2007 a bude běžet do 31.12.2016, pokud se ověření nestane neplatným z mimořádných důvodů uvedených v § 7, odst. 2, písm. b) až f) vyhlášky 262/2000 Sb. v platném znění.

 

Podle vyhlášky 345/2002 Sb. však může lhůta činit i 12 roků, pokud byl příslušný soubor membránových plynoměrů do velikosti G6 podroben s kladným výsledkem statistické výběrové zkoušce; po této zkoušce zůstávají původní úřední značky na všech plynoměrech a o výsledku je vydán protokol ? takže než budete atakovat neplatnost ověření plynoměru, je třeba si zjistit, zda nešlo o tuto druhou mnou uvedenou variantu.

 

Pro úplnost ještě upozorňuji, že podle vyhlášky 345/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů se tato záležitost ještě upravuje jinak a platí de facto, že membránové plynoměry do velikosti G6 lze ověřovat statisticky výběrovou zkouškou, přičemž takové ověření (které lze provádět i opakovaně) má lhůtu platnosti 3 roky. Opět zůstávají původní úřední značky (včetně dvojčíslí roku) a je tedy třeba zjistit, zda se nejedná o tento případ. zpět na začátek

 

A dále je pro úplnost ještě třeba uvést, že právní úpravou metrologie platnou v období mezi léty 1.1.1992 a 31.12.1995 (tzv. Výměry č. M-101/91, M-102/93 a M-103/94) se stanovovala v případě plynoměrů do velikosti G6 včetně při průměrné roční spotřebě do 500 m 3 lhůta platnosti ověření 15 roků. Je zřejmé, že i tyto plynoměry ještě mohou být nasazeny v distribuční síti. zpět na začátek

S_039

O tomto problému byla získána informace Ministerstva životního prostředí, ze které vyplývá, že je klíčové, zda jde o měřidla určená k použití širokou veřejností, nebo zda jde o jiný soubor měřidel (např. měřidla stanovená používaná pouze právnickými a podnikajícími osobami či lékaři). Celou informaci naleznete zde . zpět na začátek

S_040

Při prodeji vánočních stromků je zpravidla úplata odvozována od délky stromku vyjádřené v centimetrech a ta je zjišťována měřením některým ze standardně prodávaných délkových měřidel nebo přikládáním ke stupnici (zhotovené různým způsobem). Zákon o metrologii výslovně nestanovuje jako jedinou možnou alternativu měření v závazkových vztazích (např. při prodeji) použití stanoveného měřidla, požadavky na kalibraci pracovních měřidel.

 

V případě, kdy by měl prodejce záměr použít ověřené stanovené měřidlo, připadaly by z měřidel délky uvedených v druhovém seznamu vyhlášky 345/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, v úvahu pouze měřická pásma; toto měřidlo by mohlo být k danému účelu s určitými problémy použitelné, i když není k takovému použití určeno a není příliš vhodné.

 

V případě ostatních měřidel, tedy měřidel pracovních, jako jsou např. svinovací a skládací metry, ČMI na žádost uživatele = prodejce stromků provede kalibraci, vydá kalibrační list a měřidlo standardně označí kalibračními značkami. U těchto měřidel připadá v úvahu i případ, kdy bylo provedeno prvotní EHS ověření podle vyhlášky 339/2000 Sb. (resp. směrnice 73/362/EEC), nebo posouzení shody ve smyslu směrnice 2004/22/ES (resp. nařízení vlády č. 464/2005 Sb. v platném znění), což je samozřejmě též průkazem platně provedené metrologické návaznosti měřidla. ČMI však nemá oprávnění rozhodovat o tom, jaké metrologické vlastnosti mají zmíněná pracovní měřidla nebo etalony mít, jak má pracovat uživatel se skutečnými chybami měřidla zjištěnými kalibrací, ani o způsobu metrologické návaznosti výše též zmíněných stupnic, které jsou v některých případech k měření stromků využívány.

 

Na otázku prodejce: Mohu stanovit délku stromku kalibrovaným svinovacím metrem, tedy kalibrovaným pracovním měřidlem a na základě výsledku tohoto měření účtovat cenu?  zní odpověď: Ano, můžete, protože zákon o metrologii výslovně nestanovuje jako jedinou možnou alternativu měření v závazkových vztazích použití stanoveného měřidla!  Na otázku: Nebude to napadnutelné? zní odpověď: Z hlediska zákona o metrologii je tento postup legální. zpět na začátek

S_041

Opravy a montáž stanovených měřidel jsou oprávněny provádět pouze subjekty, registrované podle § 19 zákona o metrologii u ČMI. Seznam takto registrovaných subjektů s uvedením jejich působnosti a kontaktních údajů naleznete ve veřejně dostupné části databáze údajů o subjektech registrovaných , abyste si mohli vybrat vhodného dodavatele montáže či opravy. S využitím filtrů si můžete vyhledat například všechny firmy, které jsou registrovány k montáži vodoměrů v regionu Brno či podobné soubory dat dle jiného zadání. Tamtéž lze též rychlým vyhledáváním dle názvu firmy nebo jejího IČ zjistit, zda je u ČMI registrována podle § 19 zákona o metrologii a pokud ano, tak k jakým činnostem. zpět na začátek

S_042

Platnost certifikátu (resp. rozhodnutí) o schválení typu nemá nic společného s možností používat jako stanovená měřidla  ta měřidla, která byla uvedena regulérně v době platnosti certifikátu (resp. rozhodnutí) na trh a do použití.

 

Jestliže tedy je používáno stanovené měřidlo, které:

 

-           je typu, jehož certifikát (resp. rozhodnutí) schválení zanikl,

 

-           zaniklo jeho ověření (např. uplynula stanovená doba platnosti ověření),

 

-           je předloženo k ověření (následnému či prvotnímu po opravě),

 

pak je oprávněný orgán (ČMI nebo AMS) ověří, jestliže toto měřidlo splňuje stanovené požadavky.

 

Pokud se chcete seznámit s podrobným pojednáním o této problematice ve vztahu k dokumentaci typů stanovených měřidel při jejich uvedení na trh a do provozu, resp. do používání, doporučujeme Vám tento zdroj .

S_043

Někteří uživatelé stanovených měřidel, které jsou zároveň zdravotnickými prostředky (s měřicí funkcí), si nejsou jisti ve věci uvádění těchto měřidel do použití ? bez schválení typu a prvotního ověření podle zákona o metrologii. Těm je určeno naše odborné stanovisko .

S_044

Kalibrace pracovních měřidel je oprávněn podle § 5 odst. 6, § 9 odst. 5 a § 11 odst. 5 zákona o metrologii provádět každý subjekt, který disponuje k tomu nezbytným vybavením, zejména etalony, které jsou vhodné pro zajištění metrologické návaznosti pracovních měřidel při dodržení principů metrologické návaznosti. Ostatní aspekty kalibrace již právní úprava neřeší a jsou tedy na odběratelsko ? dodavatelském vztahu uživatele měřidla a kalibrační laboratoře. Uživatel měřidla tedy určí, jakou kalibrační laboratoř si vybere, jaké průkazy odborné kompetence bude od ní případně vyžadovat, v jakém rozsahu a za jakých podmínek si kalibraci svých pracovních měřidel nechá provést, zda bude vyžadovat dokument o provedené kalibraci a umístění kalibrační značky na měřidlo, jak vyhodnotí výsledky kalibrace apod. Lze se oprávněně domnívat, že jak systém managementu kvality kalibrační laboratoře, tak výstupní dokument o kalibraci měřidla (zpravidla kalibrační list) bude u odborně akceptovatelné laboratoře splňovat nebo se maximálně blížit z hlediska náležitostí požadavkům ČSN EN ISO/IEC 17025 (v případě akreditované laboratoře je to povinnost). Zmíněná ?akceptovatelnost? kalibrační laboratoře je důležitá pro uživatele měřidla mimo jiné proto, aby uživatel pracovního měřidla mohl dostát své povinnosti podle § 18 písm. b) zákona o metrologii zajistit správnost a jednotnost měřidel a měření.

 

Z hlediska právní úpravy metrologie tedy kalibrační laboratoř nepotřebuje žádné oprávnění provádět kalibrace pracovních měřidel, neboť toto ?povolení? je de facto obsaženo ve výše citovaných ustanoveních zákona o metrologii a není to předmětem metrologické regulace. Zda svému zákazníkovi dodá kalibrační laboratoř s kalibračním listem jeho pracovního měřidla i kopie kalibračních listů etalonů, na které bylo pracovní měřidlo při kalibraci metrologicky navázáno, je opět na vztahu zákazníka a dodavatele. Kalibrační list splňující požadavky ČSN EN ISO/IEC 17025 však obsahuje povinně tzv. důkaz o návaznosti měření, který je například realizován uvedením identifikačních údajů etalonů použitých pro kalibraci, názvu laboratoře, která etalon kalibrovala, čísla kalibračního listu a někdy i data platnosti kalibrace etalonu.  

 

Velmi často operují dodavatelé kalibračních služeb tvrzením, že zmocněním k této činnosti je vydání Osvědčení o registraci podle § 19 zákona o metrologii. Naprosto jednoznačně je třeba konstatovat, že osvědčení o registraci se vztahuje pouze a výhradně jen k oprávnění držitele provádět opravy a/nebo montáže v osvědčení specifikovaných stanovených měřidel, případně i měřidel pracovních nestanovených. Spojování registrace s kompetencí pro kalibrace měřidel či jakékoli jiné činnosti je irelevantní a klamavé. ČMI není oprávněn pověřovat jakýkoli subjekt ke kalibracím, protože takové pověřování není ani možné ani, jak je výše uvedeno, potřebné!

S_045

Taková metodika a informace o ní jsou na této části našeho webu.

S_046

Pokud jsou měřidla druhu uvedeného v příloze vyhlášky č. 345/2002 Sb., v platném znění, používána s významem podle § 3 odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, v platném znění, jedná se o tzv. stanovená měřidla, která smí být s tímto významem používána pouze platně ověřená (v případě nových měřidel se může i jednat o platné posouzení shody). Měřiče tepla (kalorimetry) jsou měřidly uvedenými ve zmíněné vyhlášce, a pokud jsou využívány pro rozúčtování nákladů na teplo, je naplněn i význam dle zákona o metrologii (tzv. závazkové vztahy). Platnost ověření těchto měřidel je stanovena v již zmíněné vyhlášce a činí 4 roky, které se počítají podle ustanovení § 7 odst. 1 vyhlášky č. 262/2000 Sb., v platném znění, od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž bylo provedeno ověření (poslední dvojčíslí roku ověření je součástí úřední značky či součástí označení shody). To rozepisuji proto, že není relevantní Váš údaj 11/2012 - vždy by mělo ověření končit k 31.12. nějakého roku. Měřidlo lze ověřit a vyměnit v klidu během roku (při odstávce topení), protože vždy se ověření počítá od 1. ledna, takže datum ověření a montáže v rámci daného roku nemá na nic vliv.

 

Pokud by stanovené měřidlo bylo používáno např. k rozúčtování nákladů bez platného ověření, vystavuje se jeho uživatel nebezpečí pokuty podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona o metrologii, a to až do výše 1 milion Kč. Pokud sice stanovené měřidlo je instalováno, ale prokazatelně se s významem dle § 3 odst. 3 zákona o metrologii nepoužívá, nepodléhá podle § 11 odst. 1 zákona o metrologii povinnosti ověření. To se může stát v případě, že by instalované kalorimetry nebyly k rozúčtování nákladů na teplo používány, neboť rozúčtování by bylo prováděno podle jiných pravidel (například podle plochy bytových jednotek, je-li to dovoleno). Je však třeba si uvědomit, že měření má významný motivační aspekt na úsporném chování při spotřebě tepla (platí to ale i u vody apod.).

 

Žádný subjekt či orgán se nemůže právoplatně usnést, že pro něj obecně závazný právní předpis neplatí. I kdyby se orgán spravující byty usnesl, že bude používat k rozúčtování nákladů na teplo kalorimetry s propadlým ověřením, bude to usnesení nesprávné a právně neplatné. Chápu, že v topné sezóně může být nemožné kalorimetry vyměnit. Pak Vám nezbývá než buď přejít dočasně přejít na jiný způsob rozpočítání nákladů, nebo je používat s rizikem, že někdo výsledek rozúčtování zpochybní a pak bude při řešení sporu prohlášeno rozúčtování za neplatné a/nebo že Vaše porušení zákona bude odhaleno. Toto stanovisko je zde v oficiální formě ke stažení .

 

 

 

zpět na začátek

 

Odpovědi - 

POŽADAVKY NA POSKYTNUTÍ INFORMACÍ PODLE ZÁKONA č. 106/1999 Sb.  

 

I_001

V návaznosti na Vaši žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. Vám sdělujeme, že Český metrologický institut není subjektem, který by disponoval či měl disponovat informacemi o tom, zda je povinností revizního technika elektro používat kalibrované měřicí přístroje. Obecně Vám k tématu Vašeho požadavku pouze můžeme poskytnout informaci, že:

 

-  podle § 5, odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, si způsob návaznosti pracovních měřidel stanoví uživatel měřidla,

 

-  podle § 5, odst. 6 zákona o metrologii si uživatelé pracovních měřidel jejich návaznost mohou zajistit sami pomocí svých etalonů nebo jinými způsoby v tomto ustanovení zákona vyjmenovanými,

 

-  podle § 18, písm. b) je úkolem subjektů definovaných v § 1 zákona o metrologii zajišťovat jednotnost a správnost měřidel a měření a jejich povinností je též vytvořit metrologické předpoklady pro ochranu zdraví zaměstnanců, bezpečnosti práce a životního prostředí přiměřeně ke své činnosti.

 

Zdůvodnění: Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, definuje kategorii stanovených měřidel jako měřidel, která MPO stanovilo vyhláškou k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam pro (mimo jiné) ochranu zdraví; viz. § 3, odst. 3, písm. c) zákona o metrologii. Touto vyhláškou je vyhláška MPO č. 345/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů a ta obsahuje druhový seznam stanovených měřidel; v tomto seznamu však měřidla vhodná pro použití při provádění revizí elektroinstalací a elektrických zařízení uvedená nejsou (viz kap. 4.1 přílohy vyhlášky). Tato zařízení tedy dle našeho odborného názoru nejsou a nemohou dle současné právní úpravy metrologie být stanovenými měřidly ve smyslu zákona o metrologii.

 

Je tedy zřejmé, že tato měřidla, jsou-li používána subjekty vyjmenovanými v § 1 zákona o metrologii, jsou měřidly pracovními. S pracovními měřidly jsou spojeny povinnosti, které jsme uvedli výše v citacích zákona o metrologii (§ 5 a § 18). Z toho by bylo možno dovodit, že správnost těchto měřidel a měření jimi musí být zajištěna cestou metrologické návaznosti měřidel, tedy v případě pracovních měřidel kalibrací. Právní úprava metrologie však nestanovuje žádná další kritéria této návaznosti, např. kritéria shody metrologických vlastností (dovolené chyby), požadavky na způsobilost subjektů, které kalibraci provedou (kromě požadavku na návaznost etalonů dle § 5 odst. 5 zákona o metrologii), ani kritéria pro stanovení platnosti výsledků kalibrací zjištěných. Tyto náležitosti zákon svěřuje do práva rozhodnout a nést za tato rozhodnutí odpovědnost uživateli pracovních měřidel.

 

V případě některých pracovních měřidel, která jsou používána ve specifických oblastech, mohou být některé požadavky na ně, resp. na subjekty provádějící měření, stanoveny jinou, než metrologickou legislativou (např. regulace měřidel používaných v STK cestou právní úpravy v gesci Ministerstva dopravy). S využitím našeho právního útvaru jsme se pokusili nad rámec našich povinností Vám zjistit, zda existuje jiné legislativa ve vztahu k revizním technikům elektro  a jejich vybavení, která by tyto náležitosti pokrývala. Přestože jsme identifikovali celou řadu předpisů pro oblast stanovených výrobků, hornictví apod., takový právní předpis jsme nezjistili, nebereme však záruku za to, že skutečně neexistuje.

 

Zákon č. 106/1999 Sb. neukládá povinnost poskytovat výklady právních předpisů. Jsme povinni Vás k tomu informovat, že ČMI ani není oficiálním subjektem kompetentním k výkladu právní úpravy (tímto subjektem je soud) a výše uvedené závěry k citacím zákona o metrologii jsou našimi odbornými názory.

 

Doporučujeme konzultovat problematiku se subjekty působícími v oblasti bezpečnosti práce. zpět na začátek

 

 

 

 

 

 

 

zpět na začátek stránky FAQ

 

poslední aktualizace: 18.06.2014
rubrika (viz kontakty): legální metrologie
dokument: 0007-IS-C
verze pro tisk: zobrazit
design: Perfect System, s.r.o.(c) Perfect System, s.r.o. 2002-2014